Dynamické proměny psaní o vlastním životě a jeho recepce souvisejí se širšími kulturními změnami, vývojem v oblasti teorie a psychologie i s transformacemi žité reality a mediální krajiny.
Publikace obsahuje některé důležité texty polské sociologie kultury a literatury, českému pohledu tak trochu skryté v záplavě toho, co k nám přichází ze Západu.
Jakým způsobem je narativní text schopen uchopit, zprostředkovat a vynalézt fenomén beztvarosti, doposud spojovaný výhradně s oblastí výtvarného umění?
Antologie Národní literatura a komparatistika je soustředěna k problematice vzájemného poměru dvou základních modelů uspořádání literárního materiálu nové doby: národně filologického a komparatistického.
Autor ve své knize mapuje a s přihlédnutím k americké tradici (Wayne Booth, Dorrit Cohnová aj.) tvůrčím způsobem rozvíjí produkci francouzského literárněvědného strukturalismu.
Autor se ve své svěží knize věnuje fenoménu čtení prostřednictvím osobních vyznáních, útržků z vlastního života včetně zasvětitelského zážitku, kdy ho téměř slepý J. L. Borges jednou v Buenos Aires požádal, aby k němu docházel a předčítal mu.
Sborník 12 studií představuje směr, který v USA nabyl značného vlivu — zejména od 80. let 20. století. Dodnes jde o jednu z nejpodnětnějších iniciativ v literární teorii, jakož i v humanitních a společenských vědách.
Kniha Josefa Vojvodíka je pokusem o rekonstrukci vývoje a proměn jednoho z hlavních problémů moderny přelomu 19. a 20. století a historicé avantgardy 20. a 30. let 20. století - fenoménu fragmentárnosti, torzovitosti, hybridnosti.
Jeden ze základních textů z oblasti fikčních světů. Autorka nabízí kritické srovnání toho, jak se teorie možných světů využívá v logice a v literární teorii.
Úvod do sémantiky fikčních světů vychází z jednoho z vlivných směrů moderního literárněteoretického zkoumání, který od poloviny osmdesátých let minulého století do současnosti prošel bouřlivým vývojem.
