Edice Teoretická knihovna

Příručka o tom, jak číst, vnímat a využívat literární texty...

Jakých podob mohou nabývat životní příběhy?

Dynamické proměny psaní o vlastním životě a jeho recepce souvisejí se širšími kulturními změnami, vývojem v oblasti teorie a psychologie i s transformacemi žité reality a mediální krajiny.

Aby bylo možné vzpomínat, vyprávějí se příběhy.

Experimentální výprava za časem, postavami a současnými podobami českého románu.

Jak moc je důležité to, co text neříká? A jak o ne(do)řečeném přemýšlí literární teorie?

Co vlastně znamená být cizí, cítit se cize, být vnímán jako cizí?

Kniha o tom, jak se měnily způsoby vyprávění příběhů od středověku až dodnes.

Publikace obsahuje některé důležité texty polské sociologie kultury a literatury, českému pohledu tak trochu skryté v záplavě toho, co k nám přichází ze Západu.

Jakým způsobem je narativní text schopen uchopit, zprostředkovat a vynalézt fenomén beztvarosti, doposud spojovaný výhradně s oblastí výtvarného umění?

Přelomová kniha v pohledu na metaforu a také jedno ze základních děl takzvané kognitivní vědy.

Jasné a kritické pojednání, založené na bezprostřední znalosti originálních textů a jejich komentářů.

Antologie Národní literatura a komparatistika je soustředěna k problematice vzájemného poměru dvou základních modelů uspořádání literárního materiálu nové doby: národně filologického a komparatistického.

Autor ve své knize mapuje a s přihlédnutím k americké tradici (Wayne Booth, Dorrit Cohnová aj.) tvůrčím způsobem rozvíjí produkci francouzského literárněvědného strukturalismu.

Autor se ve své svěží knize věnuje fenoménu čtení prostřednictvím osobních vyznáních, útržků z vlastního života včetně zasvětitelského zážitku, kdy ho téměř slepý J. L. Borges jednou v Buenos Aires požádal, aby k němu docházel a předčítal mu.

Tři eseje filozofa, sociologa a estetika José Ortegy y Gasseta.

Sborník 12 studií představuje směr, který v USA nabyl značného vlivu — zejména od 80. let 20. století. Dodnes jde o jednu z nejpodnětnějších iniciativ v literární teorii, jakož i v humanitních a společenských vědách.

Kniha Josefa Vojvodíka je pokusem o rekonstrukci vývoje a proměn jednoho z hlavních problémů moderny přelomu 19. a 20. století a historicé avantgardy 20. a 30. let 20. století - fenoménu fragmentárnosti, torzovitosti, hybridnosti.

Jeden ze základních textů z oblasti fikčních světů. Autorka nabízí kritické srovnání toho, jak se teorie možných světů využívá v logice a v literární teorii.

Tato práce z oblasti literární teorie čerpá inspiraci z Peircova pragmatismu, přičemž některé jeho prvky uvádí do současné teorie a hermeneutiky.

Úvod do sémantiky fikčních světů vychází z jednoho z vlivných směrů moderního literárněteoretického zkoumání, který od poloviny osmdesátých let minulého století do současnosti prošel bouřlivým vývojem.