Edice Historické myšlení

Tématem knihy jsou polsko-židovskéh vztahy během druhé světové války i krátce po ní – zabývá se přejímáním židovského majetku Poláky, líčí zoufalou situaci Židů na polských vesnicích, konfrontuje jejich osudy s lidskou chamtivostí a antisemitismem.

Kniha obsahuje patnáct studií, které se z různých úhlů pohledu věnují stejnopohlavním vztahům coby společenskému fenoménu v české minulosti a přítomnosti.

Monografie deseti českých a slovenských autorů je věnována problematice recepce myšlenek Francouzské revoluce v českém prostředí přelomu 18. a 19. století.

Jedinečná práce mladého amerického historika, jež zkoumá život v Praze ovládané nacisty v době německé okupace. Autor se v této knize věnuje jak politickým, tak především hospodářským a sociálním dějinám.

Mnichovská dohoda patří k nejstudovanějším otázkám a problémům československých dějin. Kniha známého německého historika Detlefa Brandese na její prehistorii nahlíží očima obyčejných sudetských Němců.

Odborná publikace se zabývá středověkými představami intelektuálů o kráse a umění, v moderním slova smyslu o estetice.

Kniha je věnována vlivu Palackého Dějin národa českého na formování českého historického povědomí v 19. a na počátku 20. století.

Francouzský historik M. Bloch ve své rozsáhlé, byť nedokončené eseji uvažuje nad významem historie a historiografie a nad tím, co je podstatou historikova řemesla.

Kniha předního britského historika z je věnována otázkám rozvoje finančního hospodářství, měnového systému a ekonomickým recesím v 19. a 20. století. Jak změnila moc peněz mentální chování lidí? A jak ekonomika zvítězila nak politikou klasického 19. věku?

Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.

Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.

Kniha zpracovává doposud neznámou problematiku pronásledování židovského obyvatelstva české i německé národnosti v bývalých pohraničních oblastech Československa v období, kdy byla tato území násilně přičleněna k třetí říši.

Brilantní syntetický pohled anglického historika na dvěma světovými válkami poznamenané století.

Autorka předkládá zevrubné sondy zacílené ke vztahu církve a společnosti i k správnímu vývoji v pražském a olomouckém biskupství s důrazem na dobu posledních Lucemburků, jež považuje za vrcholné období české středověké církve.

Autor zkoumá nejrůznější aspekty role panovníka jako univerzální postavy v mýtech a náboženských systémech všech civilizací. Pojednává i o symbolech vládcovy moci dokládajících jeho roli ve společnosti.

Kniha je věnována utváření se kolektivní paměti komunismu v českých zemích v 90. letech 20. století. Autorka zde zkoumá nesnadné vyrovnávání se české společnosti s minulostí, limity pojímání komunismu jako totalitní ideologie.

Kniha náleží do žánru „Ego-Histoire“, zčásti je však i autentickou výpovědí o badatelském úsilí generačně provázané skupiny domácích i zahraničních historiků pozdního středověku.

Autor se v knize zamýšlí nad dějepisectvímjako vědou, nad dějepisectvím jako krásnou literaturou a vyprávěním či dokonce nad dějepisectvím jako rétorickou figurou.

Kniha nabízí zcela nový pohled jak na dynamický vztah marxismu a mocenské politiky, tak na celkový politický a intelektuální vývoj ve středoevropských komunistických diktaturách po Stalinově smrti.

Přesvědčivá studie dějin významného amerického historika (narozen 1923 v Těšíně) se zabývá historickým vývojem vlastnických práv a tím, jak tento vývoj ovlivnil rozvoj hospodářských a politických svobod ve společnosti.