Edice Edice současné české poezie

Autorka touto svojí první básnickou sbírkou jednoznačně vstupuje do současné české poezie. Její básně jsou bolestně prožité a přitom svrchovaně utvářené. Autorka má vytříbený cit pro slovo a básnické řemeslo.

Autor je přímo zosobněním pojmu poeta doctus, samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu. Protože je utvářen nejen rozsáhlým vzděláním, ale i vytříbenou invenčností.

Profesionální nepřekladatel ve své inteligentní a zábavné knížce poví čtenáři o medvědích včelách, horských velrybách a mnoha dalších pozoruhodných věcech a událostech.Texty vycházely jakožto sloupky v Orientaci, sobotní příloze Lidových novin.

Básníkova již desátá sbírka originálním způsobem prohlubuje a rozšiřuje jeho dosavadní tvorbu. Samotný název prozrazuje, že autor hledá různé možnosti, jak utvářet svou poetiku.

Vladimír Karfík (1. 10. 1931, České Budějovice), literární historik, kritik, redaktor a editor. V šedesátých letech 20. stol. působil jako redaktor v Literárních novinách, v letech 1990–99 byl jejich šéfredaktorem.

První básnická knížka básníka, pedagoga a vynikajícího nakladatelského editora Marka Staška, vznikla v první polovině osmdesátých let – a přitom dodnes nebyla řádně vydána.

Sbírka představuje básníka Ivana Wernische v jeho nejlepší formě. Je marné chtít v krátkosti charakterizovat tohoto velkého autora, jenž obdržel všechny ceny, jež je možné za literární tvorbu v Čechách získat.

Hlavsova nová básnická knížka Samota kruhu představuje další stupeň autorova tvůrčího zrání. Jeho poezie je inspirovaná a zároveň naprosto vytříbená.

Bohumila Grögerová (1921–2014) patří k nejvýraznějším osobnostem naší literatury. Její dílo, po dlouhou dobu nerozlučně spjaté s tvorbou Josefa Hiršala, bylo mnohokrát oceněno u nás i v zahraničí.

70. svazek Edice současné české poezie přináší sbírku básní Pavla Novotného „Zevnitř“. Novotného poezie zde zřetelně navazuje na experimentální tendence, které se významně prosazovaly v padesátých a šedesátých letech 20. století.

Básnická skladba, která patří k nejstrmějším vrcholům světového písemnictví.

Básnická sbírka Jiřího Suchého, jedné z nejvýznamnějších osobností naší kultury, je nesporným přínosem pro současnou českou literaturu.

Knížka Byl jeden pán je určena hlavně pro dospělé čtenáře. Autor zde navazuje na tradiční nonsensovou formu – limeriky. Král i v této oblasti projevuje svůj nepochybný talent.

Marek Stašek je tichý, zádumčivý pozorovatel detailů. Zdánlivě odevzdaný osudu, smířený s plynutím času lidského života, se stále se připomínajícím koncem.

Šedivého básně vytvářejí až přeludnou realitu, která však vyrůstá ze střípků obyčejnosti a detailů zcela současné všednodennosti.

Michal Šanda si postupem času dokázal vybudovat zcela osobitou a nezaměnitelnou poetiku. Jeho knížka je z hlediska žánrů velice pestrá a proměnlivá. Obsahuje básně, mikropovídky, skeče a fragmenty dialogů, přičemž tvary těchto textů se prolínají.

Knihu Jana Placáka tvoří 45 básní a 14 autorských barevných koláží. Základem Placákovy poetiky je tragikomická grotesknost vyjadřovaná se silnou sebeironií.

Jan Vladislav psal svoji poslední básnickou sbírku Příběhy v letech 1997–2009. Jde o básně s epickou osnovou, tedy skutečně o příběhy, jež zachycují životy nebo výmluvné zlomky osudů velkých umělců – básníků, malířů, divadelníků, filozofů.

Básnířka a překladatelka Bohumila Grögerová patří mezi nejvýznamnější osobnosti naší literatury. Její nová knížka Můj labyrint volně navazuje na dvě předchozí básnická vzpomínková díla – Rukopis a Dva zelené tóny.

Sbírka Michala Novotného Z Bábelu paměti se skládá z pěti oddílů.