Kniha je příběhem vojáka-důstojníka, který se zúčastnil bitev na ruské i na italské frontě, je plná drobných, vážných i nevážných příhod, které se mu přihodily na bojištích i v nemocnicích a v období rekonvalescence.
Hovory k sobě jsou nejslavnější knihou, jakou kdy nějaký panovník vytvořil. V duchu stoické filozofie zde římský císař vyjadřuje přesvědčení, že i když je v našem životě tolik věcí předurčeno, zbývá ještě mnoho, co se dá změnit.
