Kniha analyzuje roli vědy a postavení vědce v socialistické společnosti na příkladu dvou významných českých chemiků, Františka Šorma, bývalého předsedy ČSAV, a Otty Wichterleho, vynálezce kontaktních čoček.
Moskva, čtvrtý Řím prolamuje intelektuální železnou oponu, která obklopuje kulturní dějiny stalinistického Ruska, a rozšiřuje interpretační rámec o významné kontakty tehdejších kulturních představitelů se západním intelektuály a trendy.
Aby si vynutili poslušnost společností, které
ovládli, nepoužívali Hitlerovi nacisté a sovětští
bolševici jen teroru. Veledůležitým
nástrojem jejich moci byla také propaganda.
Monografie Kateriny Clarkové, zabývající se historií a vývojem románu jako protežovaného žánru socialistického realismu, představovala na počátku 80. let 20. století významný milník v analýze sovětské literatury.
Kniha analyzuje normalizační prozaickou produkci s tématem dějin a zároveň připomíná souvislosti umělecké literatury a propagandy, filmu a televize i podoby normalizační literární kritiky.
Kniha z pera B. Brouka (1912–1978), enfant terrible českého a slovenského kulturního života třicátých a čtyřicátých let, zahrnuje více než padesát publicistických textů z let 1930–1960, přesto stále aktuálních.
Kniha obsahuje dva dosud nezveřejněné dokumenty z minulosti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy: tzv. Analýzu fakulty z roku 1971 a Rehabilitační zprávu z roku 1992, jež specificky reflektují i (des)interpretují minulost.
Publikace přináší první celistvé zpracování dosud málo známé oblasti naší historie – československé folkové hudby sedmdesátých a osmdesátých let 20. století.
Kniha Věda jde k lidu! vysvětluje, proč se stala popularizace vědy jedním ze základních stavebních kamenů komunistického režimu, i to, jak se změnilo postavení vědce a inteligence po roce 1948. Mapuje totalitní mechanismy popularizace vědy.
Publikace se zabývá tématem reflexe problematiky sociálních, kulturních a hospodářských proměn na českém venkově v poválečném pětadvacetiletí, a to prostřednictvím analýzy hrané filmové tvorby.
Do kampaně proti vlasatcům se zapojila řada státních a společenských institucí. Hlavní represivní roli sehrála Veřejná bezpečnost, která na konci srpna 1966 vyhlásila celostátní akci "Vlasatci", v jejímž rámci bylo postiženo okolo čtyř tisíc osob.
Kniha se snaží zmapovat vývoj legendy o Pavlíku Morozovovi, který byl po generace dáván sovětským dětem za příklad bezpodmínečné věrnosti a lásky k vlasti.
Kniha předního filmového kritika a teoretika Siegfrieda Kracauera odhaluje cestu Adolfa Hitlera k moci na základě popisu psychologického vývoje národa.