Významný švýcarský autor své vyznání, že „ke šlendriánu tohoto století se pro nás hodí už jen komedie“, uplatňuje i ve svém dramatu o antickém hrdinovi Herkulovi, který vykonal za svého života tucet velikých hrdinských činů.
Plešatá zpěvačka s podtitulem Antihra byla v době svého vzniku objevem. Jde o první Ionescovu
divadelní hru, která zároveň otevírá cestu dalším tvůrcům tzv. absurdního divadla.
Po letech vychází jiskrná barokní komedie z pera mistra francouzského klasicismu. Ústřední postavou,
na zápletky a situace bohaté hry, je mladý muž, který nedokáže mluvit pravdu.
Titulní postava benátského kupce Antonia rozhodně není nejvýznamnější postavou hry. Tato hra bývá řazena mezi komedie, ale její síla je především v tragické postavě Žida Shylocka.
V edici D vycházejí dvě mistrné komedie, jejichž hlavními postavami jsou chytří a mrštní sluhové Skapino a Maskarilo, kteří dokáží přes veškerá příkoří vymýšlet neskutečné intriky a triky, aby pomohli svým pánům získat milovanou dívku.
Ve své úspěšné komedii se Moliere vysmívá zbohatlickému prodejci sukna Jourdainovi, který se chce stát šlechticem. Jeho hlouposti a nezřízené touhy zneužívá zchudlý šlechtic hrabě Dorant, který z něho ždímá peníze.
Leopold Kopřiva, doktor filozofie, který je vmanipulován do role „hrdiny“, na konci Havlovy hry z roku 1975 vykřikne: „Dejte mi všichni pokoj!“ Largo desolato je dramatickým obrazem „absurdní doby“, doby normalizace.
U nás nejčastěji uváděná komedie starořeckého dramatika patří mezi klenoty antické literatury. Titulní hrdinka hry Lýsistraté přesvědčí athénské, spartské a další ženy z řeckých států, které se účastní Peloponéské války...
Dramatický pohled na historické momenty z působení československých legií v Rusku a osud jednoho z velitelů plukovníka Švece z pera jednoho z účastníků bitvy u Zborova, vojáka a spisovatele R. Medka, je více než dokumentem.
Zahradní slavnost, která znamenala významný přínos české dramatice a přinesla osobitou českou podobu absurdního dramatu při svém uvedení v pražském Divadle Na zábradlí v šedesátých letech, stála na začátku cesty Václava Havla – dramatika.
Ve své poslední komedii z roku 1673 si Moliere vyřizuje své účty s felčary své doby a s jejich mnohdy prapodivnými léčebnými metodami. Hra stále patří k těm nejzábavnějším a nejhranějším komediálním dílům francouzského klasicismu.
Edice D ve svém 113. svazku představuje autora slavného románu Mistr a Markéta jako dramatika. Jde o dva pozoruhodné portréty dvou světových dramatiků Moliera a Puškina, jejichž dramatické životní osudy slouží autorovi k obecnějšímu zamyšlení.
Mistrovské miniatury, aktovky N. V. Gogola Spor, Úředníkovo ráno, Scény se společenského života, Hráči, S. Turgeněva Venkovanka, Večer v Sorrentu a A. P. Čechova Labutí píseň, Námluvy a Svatba.
