Sicilská křesťanská prvomučednice. Je jednou ze sedmi žen, které jsou jmenovány v římském kánonu při mši svaté. Ochraňuje před eruptivními povahami zlovolných lidí a od 20. století se uctívá také jako patronka chránící před nemocemi nádoru prsu.
Sedmý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Fredericka Coplestona s podtitulem Od Fichteho k Nietzschemu se zabývá německou filosofií devatenáctého století.
Pouť od Ježíšova vzkříšení k našemu osobnímu vzkříšení patří k základním otázkám života. Kniha formou rad duchovního otce mladým lidem odkrývá proces poznání toho, kým máme před Bohem být a co dobrého dokážeme vykonat.
Šestý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Wolffa ke Kantovi se zabývá francouzským a německým osvícenstvím, vznikem filosofie dějin a Kantovým systémem.
Text o blahoslavenstvích pojmenovává způsoby, jak Pán jedná a sděluje se lidskému srdci. Biblická blahoslavenství patří k pilířům duchovního života a neexistuje klasická učebnice křesťanské spirituality, která by s nimi nepočítala.
Patron východní i západní církve, skautů, četných spiritualit a rytířských řádů, hluboce spojený s naší vlastí, jako i s národy Anglie, Gruzie, Kanady, Řecka, Ruska… je představen v sérii životopisů a legend.
Pátý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona s podtitulem Od Hobbese k Humovi se zabývá britskými empirickými systémy filosofie v období před Kantem.
Po ztrátě synů a manžela přijala úděl vdovy. Její dřívější palác se proměnil v útočiště chudých a nemocných. V době, kdy Řím strádal politickými spory a lidé houfně umírali na mor, s diskrétní „aristokracií ducha“ slouží nejzapomenutějším.
Třetí díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Ockhama k Suárezovi. Jde tudíž o dobu od vrcholného středověku po raný novověk.
Druhý díl jedenáctisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Augustina k Dunsi Scotovi. Jde tudíž o dobu od vrcholné patristiky až k vrcholnému středověku. Uznávaná autorita v oboru dějin filosofie.
Výbor ze spisů italské mystičky z Florencie Marie Magdaleny de’ Pazzi (1566–1607) představuje karmelitánskou spiritualitu. Tělesná, duševní i duchovní utrpení a tíhnutí ke stále hlubším a podstatným skutečnostem ji připoutávají především k eucharisti
Předložený text odpovídá klasickým tématům z eschatologie jako: kultura umírání, teologie naděje, spiritualita modlitby a oběti, nezdravá vychýlení ve zbožnosti, očistec, odpustky, kaplani na hradech a zámcích, fenomén tzv. strašidel a jiná.
Rozsáhlý mnohaletý redakční počin zamýšlí v českém prostředí zpřístupnit zásadní dílo nadčasového rázu. Jezuita Frederick Charles Copleston v sobě nezapře kus anglické kultury: harmonické vtipné slovo, odpovídající dlouhodobé praxi vyučujícího.
Překlad zásadního díla vynikající osobnosti německé literatury, vzdělané svaté benediktinky z durynského duchovně-kulturního střediska Helfty. Myšlenkový svět Posla je vysoké úrovně, ale přitom je srozumitelný a jasný.
V meditativním životopisném pásmu se odkrývají stěžejní body Kristova kříže. Jak ho smysluplně žít ukazuje bohatý život klarisky kapucínky, španělské světice Marie Anděly.
Polskou královnu Hedviku z Anjou (1374–1399) někdy zaměňujeme se slezskou kněžnou sv. Hedvikou (1174–1243). Hedvika, dcera uherského krále Ludvíka z Anjou, byla následnicí nejstarší vládnoucí dynastie polských králů Piastovců.
Poutavý, objevný a dosud nepublikovaný životopis prof. Františka Dvorníka je v době oslav 1150. jubilea příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu připomínkou osobnosti největšího českého byzantologa.