Edice Edice 1938-1953

Publikace ukazuje zákulisí boje o politickou moc mezi KSČ a ostatními politickými stranami v letech 1945–1948. Přináší fakta o ovládnutí tajných služeb a ministerstva vnitra komunistickou stranou v roce 1945.

Druhá světová válka způsobila nejen obrovské materiální a lidské ztráty, ale také rozsáhlé migrace obyvatelstva. Repatriace polských občanů představovala tehdy významný mezinárodní problém.

Práce se zabývá vznikem a činností odbojové skupiny Za svobodu v letech 1948–1951, její infiltrací, postupnou kontrolou a likvidací ze strany bezpečnostního aparátu komunistického režimu.

Kniha popisuje činnost Mimořádného lidového soudu v Praze, který byl z hlediska rozsahu agendy zdaleka největší retribuční institucí v poválečném Československu.

Kniha se věnuje osudům židovských majitelů lékáren a farmaceutů v Československu v letech 1938–1945.

Životní příběh českého právníka Bohuslava Ečera .

Autor ve své průkopnické studii ukazuje, že protižidovská politika byla nejen řízena z Berlína a určována okupanty, ale často ještě urychlována českou vládou nebo místními úřady.

Publikace komplexně pojímá fenomén banderovců (OUN a UPA) v československých poválečných dějinách, uvádí jeho politické souvislosti, koriguje a pojmenovává stigmata dlouhodobého působení komunistické propagandy.

V letech druhé světové války provedl II. (zpravodajský) odbor Ministerstva národní obrany československé exilové vlády v Londýně řadu zvláštních zpravodajských operací.

Nejen na otázky, jaké bylo skutečné pozadí vykonaného činu a proč musel zmizet z dějin, aniž by byl jak nacistickým, tak i komunistickým režimem sebeméně propagandisticky využit, se pokouší odpovědět tato kniha.

Kniha je výsledkem výzkumu zaměřeného na události 17. listopadu 1939, kdy bylo po demonstracích odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v souvislosti s pohřbem Jana Opletala odvlečeno na 1200 českých vysokoškolských studentů.

Kniha se zabývá internací biskupů římskokatolické církve Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunistického režimu v Československu, v letech 1949–1968.

Kniha shrnuje aktuální znalosti o operaci Anthropoid, atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, jeho přípravě i o tom, co následovalo při vyšetřování a honu na jeho vykonavatele.

Tématem práce jsou osudy asi pěti tisíc osob židovského původu deportovaných od listopadu 1944 do března 1945 nacistickými okupačními orgány ze Slovenského štátu do koncentračních táborů.

Autoři se pokusili přispět k biografiím představitelů německého okupačního režimu v českých zemích, kteří osudovým způsobem ovlivnili české dějiny: Konstantina von Neuratha, Reinharda Heydricha, Kurta Daluegeho a Wilhelma Fricka.

Potrestání kolaborantů, udavačů a válečných zločinců z Českobudějovicka, Jindřichohradecka a Českokrumlovska.

Navzdory rostoucímu zájmu badatelů humanitních oborů představuje období protektorátu Čechy a Morava doposud nepříliš prozkoumanou oblast českých dějin.

Miliony občanů musely během druhé světové války opustit svůj domov. Tito lidé odešli před nebezpečím nebo byli vysídleni, přesunuti na nucené práce či do koncentračních táborů. Jak se po válce vraceli do svých domovů?

Kniha Ve stínu šoa: Československá exilová vláda a Židé během druhé světové války a po ní se zabývá obdobím od mnichovské dohody z roku 1938 po komunistický puč v únoru 1948.

Téma osvobození Československa z nacistické nadvlády a událostí posledních dní druhé světové války na našem území nepřestává přitahovat čtenáře ani po více než 70 letech.