Edice Bilingua - JKF

Sbírka proměn, za jejíhož autora je považován řečník Antoninus Liberalis ze 2. stol. n. l., je souborem 41 stručných, ale přesto čtivých kapitol, v nichž se objevuje mytologický motiv proměny, zpravidla člověka ve zvíře.

Zrcadlové latinsko – české vydání významné soudní řeči největšího římského řečníka M. Tullia Cicerona, pronesené na obhajobu římského politika Publia Sestia (Pro P. Sestio) v roce 56 př. n. l.

V Tchýni se řeší záhada, co se stalo mezi snachou a tchýní (které žily v jedné domácnosti), že se snacha během manželovy námořní cesty do jiného města odstěhovala zpět ke své biologické rodině.

Dvě řeči nejvýznamnějšího autora soudních řečí své generace patří mezi nejdůležitější, a zároveň nejkontroverznější prameny pro dramatickou dobu na konci 5. století př. n. l., kdy Athéňané obnovovali svou demokracii.

Jak žít stranou politického života a být dobrým mužem? Jak prospívat ostatním a sobě a neztratit při tom hlavu? Římský politik a stoický filosof Seneka se snaží odpovědět na tyto otázky svému příteli Serenovi.

Epitome de Caesaribus je souborem krátkých medailonků římských císařů počínaje Augustem a konče Theodosiem I., tedy vládnoucích v období 27 př. n. l. – 395 n. l.

Překlad Diónovy Borysthenské řeči inspirovalo čisté nadšení vyvolané jeho mistrovským rétorickým výkonem. Začal jsem překládat "jen tak", z pocitu stržení.Tato "řeč při ústí Bugu" tvoří však rozsahově malé jádro předložené knížky.

Tato kniha přináší texty dvou zástupců tradičního žánru z přelomu 16. a 17. století, věnované hlavnímu městu Českého království.

První český překlad Plautovy komedie Curculio se pokouší zprostředkovat českým čtenářům hru tak, aby k nim antický autor promlouval jazykem srozumitelným a aktuálním, aby se pokud možno neztratilo nic z jeho specifického humoru.

Soubor Caesarianae přináší tři pozoruhodné řeči, které Cicero přednesl před vítězem občanské války, samotným Gaiem Iuliem Caesarem, a ve kterých ho žádá o milost pro ty, kdo stáli – tak jako řečník sám – na straně poražených.

Alkmánovo „Partheneion z Louvru“, vytvořené ve Spartě zřejmě na sklonku 7. století př. Kr., je jedním z nejtajemnějších básnických textů starověkého Řecka.