Bedřich Dlouhý (1932) je výjimečnou osobností českého umění 20. a 21. století. Monografie poprvé souhrnně
prezentuje jeho životní dílo, zasazuje je do místního sociokulturního a estetického kontextu a reflektuje i obecný rámec světa umění.
Publikace věnovaná malíři a pedagogovi Janu Smetanovi (1918–1998), známému především v souvislosti se Skupinou 42. Smetanova další, nepoměrně rozsáhlejší tvorba dosud čekala na komplexní zhodnocení. Po „skupinovém“ období, kdy téma obraz
Malíř a ilustrátor Teodor Rotrekl (1923-2004) dosud nepatří ke klasikům českého výtvarného umění. Známý je spíše jako ilustrátor vědeckofantastické literatury.
Jádrem knihy je dosud největší soupis umělcových krajinomaleb i kreseb s vyobrazeními. Je uspořádán podle převažujících námětů a motivů, ve shodě s typickými objekty krajinářství i bytostnými sklony umělce.