V tomto průkopnickém díle Kwame Anthony Appiah, mnohými považovaný za „jednoho z nejdůležitějších filozofů dnešní doby“ (New York Times Book Review), mění způsob, jakým chápeme lidské chování i to, jak dochází k sociálním reformám.
Kniha představuje liberalismus jako způsob nahlížení
na společnost a zároveň hlubokou tradici politického
myšlení. Vychází především ze současných politických
diskusí v České republice a v celé střední Evropě.
V éře velkých dat je snadné podlehnout dojmu, že máme všechny informace, které ke správnému rozhodování potřebujeme. Ve skutečnosti však nejsou data, která máme, nikdy úplná – obvykle jde o pouhou špičku ledovce.
Psychopati mohou ze začátku působit jako vycházející hvězdy či spasitelé firem, záhy se však ukáže, že obratně zneužívají důvěry kolegů, manipulují nadřízenými a na pracovišti po sobě zanechávají spoušť.
Kniha se zabývá fenoménem infodemie, tedy šířením nadměrného množství informací, včetně nepravdivých či nepřesných, o zdravotním problému (např. o viru, epidemii, pandemii apod.), které ztěžuje nalezení jeho účinného řešení.
Psycholog, lingvista a vědecký popularizátor Steven Pinker si v knize vytyčil ambiciózní cíl: Oživit neprávem zapomínané i zatracované osvícenské ideály rozumu, vědy, humanismu a pokroku a znovu je zformulovat v jazyce a pojmech 21. století.
Tato provokativní kniha sleduje zánik akademických svobod v kontextu měnících se představ o účelu univerzity a povaze vědění a je výzvou a voláním do zbraně za sílu akademického myšlení.
Kniha je souborem článků, které autor publikoval v průběhu posledních asi deseti let a které se točí kolem tématu, jakou roli hrají normy a pravidla v tom, co dělá člověka člověkem.
Celou knihou Lépe žít a milovat díky terapii časové perspektivy se jako červená nit táhne heslo vyrovnaná časová perspektiva. Kniha nabízí praktické návody, jak jí dosáhnout a vymanit se z přehnaného zaujetí minulostí, přítomností či budoucností.
Kniha podrobně zkoumá často mlhavou hranici mezi dobrem a zlem na mnoha příkladech. Jedním z nejproslulejších je kontroverzní stanfordský vězeňský experiment.
Benvenistovy přednášky představují důležitý pramen pro lingvisty, sémiology, filozofy jazyka i literární vědce, ovšem díky autorovu průzračnému stylu jsou snadno dostupné i čtenářům, kteří nejsou v uvedených oborech zběhlí.
Ústředním tématem této knihy je vztah právního a společenského systému. Luhmannova teorie popisuje, jak právo ve společnosti funguje, plní společenskou funkci, a dokonce společnost utváří.
Studie Intelektuálové a masy podrobuje kritice elitářské teze některých nejznámějších osobností britské literární scény konce 19. a počátku 20. století.
