Edice Společnost

Tato pozoruhodná kniha je napsána stylem typickým pro analytickou filozofii, ale čerpá poučení i z krásné literatury.

V éře velkých dat je snadné podlehnout dojmu, že máme všechny informace, které ke správnému rozhodování potřebujeme. Ve skutečnosti však nejsou data, která máme, nikdy úplná – obvykle jde o pouhou špičku ledovce.

Frank Furedi se vrací k tématu, které už zpracovával v knize Culture of Fear (Kultura strachu), neboť mnohé z toho, co předvídal, se skutečně stalo.

Psychopati mohou ze začátku působit jako vycházející hvězdy či spasitelé firem, záhy se však ukáže, že obratně zneužívají důvěry kolegů, manipulují nadřízenými a na pracovišti po sobě zanechávají spoušť.

Kniha se zabývá fenoménem infodemie, tedy šířením nadměrného množství informací, včetně nepravdivých či nepřesných, o zdravotním problému (např. o viru, epidemii, pandemii apod.), které ztěžuje nalezení jeho účinného řešení.

Psycholog, lingvista a vědecký popularizátor Steven Pinker si v knize vytyčil ambiciózní cíl: Oživit neprávem zapomínané i zatracované osvícenské ideály rozumu, vědy, humanismu a pokroku a znovu je zformulovat v jazyce a pojmech 21. století.

Předkládaná kniha kriticky zkoumá teorie předního právního filozofa Roberta Alexyho.

Tato provokativní kniha sleduje zánik akademických svobod v kontextu měnících se představ o účelu univerzity a povaze vědění a je výzvou a voláním do zbraně za sílu akademického myšlení.

Celou knihou Lépe žít a milovat díky terapii časové perspektivy se jako červená nit táhne heslo vyrovnaná časová perspektiva. Kniha nabízí praktické návody, jak jí dosáhnout a vymanit se z přehnaného zaujetí minulostí, přítomností či budoucností.

Sborník nabízí dvacet provázaných statí českých autorů, kteří se na téma hybridní války a hybridních hrozeb podívali z různých úhlů.

Kniha podrobně zkoumá často mlhavou hranici mezi dobrem a zlem na mnoha příkladech. Jedním z nejproslulejších je kontroverzní stanfordský vězeňský experiment.

Benvenistovy přednášky představují důležitý pramen pro lingvisty, sémiology, filozofy jazyka i literární vědce, ovšem díky autorovu průzračnému stylu jsou snadno dostupné i čtenářům, kteří nejsou v uvedených oborech zběhlí.

Ústředním tématem této knihy je vztah právního a společenského systému. Luhmannova teorie popisuje, jak právo ve společnosti funguje, plní společenskou funkci, a dokonce společnost utváří.

Kniha sestává ze tří tematicky provázaných esejů, jejichž filozofickou spojnici představuje materialistická koncepce duchovní skutečnosti.

Studie Intelektuálové a masy podrobuje kritice elitářské teze některých nejznámějších osobností britské literární scény konce 19. a počátku 20. století.

Vzájemné vztahy mezi pocity štěstí a spokojenosti a osobnostními vlastnostmi se staly v uplynulých desetiletích široce studovaným psychologickým tématem.

Cílem knihy Vytěsněná Evropa je pomoci čtenářům pochopit, co se děje v té části našeho kontinentu, která sice geograficky leží v Evropě, ale po rozpadu sovětsko-ruského impéria geopoliticky uvázla kdesi mezi Západem a Východem.

Dnešní novináři se při své práci setkávají s řadou eticky sporných situací a jevů, jež mohou ovlivnit jak výkon jejich povolání, tak texty či pořady, které vytvářejí.

Kapitoly jsou strukturovány jednotně, vždy je nejprve vyložen politický a stranický vývoj v těchto spolkových zemích a následně se věnujeme rozboru stranických systémů.