Vzájemné vztahy mezi pocity štěstí a spokojenosti a osobnostními vlastnostmi se staly v uplynulých desetiletích široce studovaným psychologickým tématem.
Cílem knihy Vytěsněná Evropa je pomoci čtenářům pochopit, co se děje v té části našeho kontinentu, která sice geograficky leží v Evropě, ale po rozpadu sovětsko-ruského impéria geopoliticky uvázla kdesi mezi Západem a Východem.
Dnešní novináři se při své práci setkávají s řadou eticky sporných situací a jevů, jež mohou ovlivnit jak výkon jejich povolání, tak texty či pořady, které vytvářejí.
Autor analyzuje sociální struktury lovců a sběračů, kmenových společenství i moderních států a předkládá vysvětlení, jakými způsoby se v nich tyto protikladné tendence projevují.
Kapitoly jsou strukturovány jednotně, vždy je nejprve vyložen politický a stranický vývoj v těchto spolkových zemích a následně se věnujeme rozboru stranických systémů.
Text se zaměřuje na duchovní základy české státnosti a smyslu českých dějin, k nimž se Československá republika zejména myšlením a jednáním svého klíčového zakladatele Tomáše G. Masaryka, jež vycházely z jeho pojetí české otázky.
Britská vědkyně, novinářka a popularizátorka vědy Angela Saini v knize Od přírody podřadné zkoumá fenomén výzkumů mezipohlavních rozdílů, který od dob Darwina patří mezi nejžhavější témata vědeckého zkoumání.
Kniha nabízí opravdu zevrubnou analýzu postojů Evropanů v mnoha oblastech jejich života, ať už jde o jejich celkové hodnotové nastavení, spokojenost s životem, obavy z kriminality a migrace, kvalitu demokracie nebo sociální kapitál.
Analýza formou několika komparativních řezů nabízí jak porovnání postojů domácích novinářů v uplynulých patnácti letech, tak i jejich srovnání se zahraničními žurnalisty.
Kniha předává nové poznatky o možnostech ovlivňování participace obyvatel na kulturních aktivitách podnikatelům v kultuře, managementům kulturních institucí, politikům a odborným pracovníkům , kteří se zabývají rozvojem kultury.
Tato kniha si klade za cíl nejen zprostředkovat složitost, význam a nejednoznačný charakter procesu globalizace, ale i zachytit jeden z možných způsobů, jak můžeme popsat a vysvětlit její průběh i dopad na podobu moderní společnosti.
Od původního významu řeckého slova "evangelium" (dobrá zpráva, případně odměna tomu, kdo nese dobrou zprávu) prošel obsah pojmu evangelium na samém počátku křesťanství několika proměnami.
Jacques Lacan představuje významnou
etapu ve vývoji francouzské psychoanalýzy
a má dodnes nemalý vliv zejména v románských
zemích Evropy (Francie, Itálie)
a v Latinské Americe.
Nová média, interaktivita, virtualita, digitalizace,
participace, uživatelská tvorba, globalizace
– v současnosti jedny z nejčastěji používaných
slov, módních výrazů, pod něž
můžeme v souvislosti s proměnami audiovizuálních
médií skrýt ledacos.
