Edice Literární řada

Svazek navazuje na publikaci V souřadnicích volnosti. Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích, připravenou Ústavem pro českou literaturu AV ČR a vydanou Nakladatelstvím Academia v roce 2008.

Je mystifikace literárněvědný problém a jak se projevuje v české literatuře 20. století? Jakým způsobem je mystifikace využívána coby prostředek organizace literárního pole a života? Jak se podílí na textové struktuře literárního díla jako takového?

Kniha zobrazuje dějiny českého surrealismu s ohledem na literaturu, film a teorii a hledá význam z hlediska dnešního určení „avantgardy“. Také analyzuje díla a teorie známých českých surrealistů jako například J. Švankmajera, V. Effenbergera aj.

Kniha obsahuje 1018 hesel, v nichž jsou zahrnuty všechny podstatné přístupy, směry, koncepce i školy, které utvářely a utvářejí podobu současné literární teorie.

Jako celek představuje monografie Ztracen v dějinách Jana M. Kolára jako složitou a rozporuplnou osobnost, autora ztraceného v dějinách, s nimiž byl ovšem svým údělem i dílem nedílně spjat.

Cílem knižní studie je postihnout pravidla platící v agonálním prostoru, do něhož literární znalci svými promluvami a texty jako subjekty vstupují a v jehož rámci jsou vzájemně poměřováni, posuzováni a hodnoceni.

Monografie je výsledkem dlouholetého studia problematiky české literatury v časopisech doby národního obrození.

Příručka vykresluje proměny české literatury v druhé polovině 20. století, v desetiletích, kdy její osudy výrazně spoluurčovaly komunistická utopie.

Neúnavná slova jsou výborem nejvýznamnějšího českého hungaristy, mezinárodně uznávaného profesora Petra Rákose, který takto sám vybral a uspořádal.

Kapitoly z moderní české toponymie.

Kniha se zabývá básnickou tvorbou mladých debutantů, kteří vstoupili do literatury v 90. letech 20. století a jejichž tvorba se rodila ve spletitém kontextu posttotalitní kulturní situace, v níž se setkávaly velmi rozdílné tradice.

Publikace obsahuje kromě samotné básně část věnovanou Máchově osobnosti a genezi jeho arcidíla, dále rozsáhlý oddíl s rozbory a interpretacemi různých složek stavby básně, a konečně třetí část zabývající se vývojem recepce a ohlasů Máje.

Studie Růženy Grebeníčkové se vyznačují nápaditou prací s textovým výřezem, srovnávacím přístupem a polemickým nasazením. Zvláštní pozornost je věnována Máchovu vztahu k německé literatuře.

Autorka přináší komplexní pohled na téma, které bylo dosud zpracováno pouze formou bibliografických soupisů, z hlediska několika vědních oborů - kulturní historie, etnologie a lingvistiky

Kniha přibližuje dějiny českého literárněvědného strukturalismu z perspektivy významu badatelské osobnosti Felixe Vodičky (1909-1974)

Autorka předkládané publikace zkoumá, jak je prostor konstituován v procesu vyprávění a jeho recepce.

Česká literatura v letech 1905 - 1923.Oceněno Magnesií literou 2011 - Litera za literaturu faktu.

Soubor tří studií z oblasti teorie literatury, které mají společný zájem o zkoumání nových tendencí a nových možností v přístupu k textu.

Kniha se programově pohybuje na pomezí literární a obecné historie a skládá se ze čtyř rozsáhlých kapitol.

Literatuře přelomu 19. a 20. století věnuje autor publikace dlouhodobě soustavnou pozornost. V této práci se zaměřuje zejména na počátek 20. století.