Dekáda naděje je souborem studií o české próze 60. let. Navazuje na analýzy předchozích dekád dvacátého století, jež byly námětem Všetičkových úspěšných knih Kroky Kalliopé, Tektonika textu, Možnosti Meleté, Energie Ephialta a dalších.
Knižní vydání studií, esejí, recenzí a článků, zabývajících se kromě estetické stránky slovesných děl a obecných otázek estetiky, poetiky, teorie literatury a umění i uměním výtvarným a problémy širšího kulturního a společenského významu.
Energie Ephialta, publikace o padesátých letech dvacátého století – tedy o nejkontroverznější fázi ve vývoji české literatury – je zaměřená na prózu, již autor pojal úhrnně.
Kniha přináší kompletní Dvořákovu kritickou, esejistickou a publicistickou tvorbu od mladistvých počátků (časopis Svítání), do doby těsně poválečné (časopis Vyšehrad).
Kritické články navazují na soubor esejů o české poezii, za který autor obdržel Cenu F. X. Šaldy. Týkají se více než 52 básnických knih a obsahují oddíl o české próze. V závěru je svazek doplněn 17 úvahovými útvary o české literatuře a kultuře.
Kniha obsahuje literárněvědné studie,recenze a další články, které byly čtenářům dosud dostupné pouze v časopisech a sbornících, v nichž jeden z nejvýznamnějších českých kritiků katolické orientace v letech 1945-48 a 1967-69 publikoval.
První oddíl esejistických rozprav shrnuje pojednání o ruské klasice, druhý o období moderny a meziválečné avantgardy, do třetího jsou vybrány reflexe ruské prózy z poválečného období.