Na otázku “co je nového ve společnosti” odpovídají novináři, zvědaví sousedé, nebo sociologové. Poslední jmenovaní se během 20. století snažili vysvětlit třídy, elity či problémy měst. Co však tyto velké teorie říkají o nás?
Zajímá vás, kam se posunula logika od dvacátého století? Kde všude se logika uplatňuje? Co obnáší spojení logiky a lingvistiky nebo logiky a psychologie?
Jaká práva má umělá inteligence?
Pravidla přijatá dnes se zítra stávají zastaralými. Jak právo reaguje na dynamiku současného světa? Jak se staví k novým technologiím, které vychází z umělé inteligence a sběru velkého množství dat?
Do jaké míry umí živé organismy ovlivňovat samy sebe a své okolí? Anton Markoš přibližuje, jak se na tuto otázku i díky novým výzkumným možnostem dívají současní biologové.
Jak blízko jsou vědci teorii všeho? Co je to Higgsův boson a proč se o něm tolik mluví? Lákala vás vždy astrofyzika, ale neměli jste šanci jí porozumět?
Roboti, drony a různý software se z laboratoří přesouvají do běžného života. Již dnes řeší automatizované systémy řadu úkolů lépe než lidé, ale také dělají z lidského hlediska nepředstavitelné chyby. Sebere nám umělá inteligence práci?
Co může o filmu prozradit filmová věda, disciplína, která jej uchopuje kriticky, historicky i teoreticky? Film se vlivem technologií i diváckých nároků neustále proměňuje a s tím se mění způsoby jeho vnímání, interpretace a zkoumání.
Víme toho o sobě díky všudypřítomné psychologii víc? Slyšeli jste už, že hmotné statky se štěstím nesouvisejí? Nebo že děti, které mají ve čtyřech letech sebedisciplínu, budou v životě úspěšnější?
Proč nemůžeme zrušit tvrdé a měkké y/i? Co se stane, když se změní pravidla psaní velkých a malých písmen? Jak vypadá lingvistická analýza pokrmu kung-pao? Odpovědi nejen na takovéto otázky přináší nová kniha Dana Faltýnka.
Aktuální myšlení o počítačových hrách jako kulturním fenoménu. Seriózní výzkum počítačových her, chápaných už ne pouze jako společenská hrozba, ale primárně jako nový kulturní fenomén, se zrodil v posledních patnácti letech.
Pohyby současného myšlení. Myšlení, filozofické nevyjímaje, je aktuální, to jest nějak nové, jen
tehdy, pokud se pokouší překračovat své vlastní hranice. Své době
odpovídá tím, že se mění.
Jaký smysl má umění? Proč by společnost měla podporovat tvorbu a recepci uměleckých děl? Tyto dávné otázky filozofů dnes častěji zaznívají z vědeckých pozic.
Futuristické vize předpokládaly, že rozvoj technologií každému z nás umožní v práci trávit méně času. I když se kolem nás změnilo mnoho, nejběžnějším modelem vztahů na pracovišti zůstává hierarchie nadřízený–podřízený.