První úplná edice dochovaných dopisů korespondence Karoliny Světlé s její sestrou Sofií Podlipskou, s přítelkyní Marií Němečkovou a s Janem Nerudou z období od dubna do září roku 1862.
Staročeská skladba o životě svaté Alžběty Durynské pochází z konce 14. století. Je připisována Tomáši ze Štítného, jednomu z nejvýznamnějších představitelů staročeské vzdělanosti.
Druhé vydání souboru statí zabývajících se problematikou přípravy kritických edic nové české literatury a teoretickými i praktickými otázkami, které doprovázejí vydávaný text od počáteční fáze rukopisu až k jeho definitivní tištěné podobě.
Kniha obsahuje záznam z literárněvědného kolokvia konaného v září 2005 v Českých Budějovicích, kterého se zúčastnili přední čeští literární vědci a historici.
Soubor pěti esejů z druhé poloviny 60. let se zaměřuje především na problematiku osamělosti člověka v odcizeném světě, postavení a odpovědnosti jednotlivce v čase, vztahu k trvalým hodnotám a tradici.
Kniha přináší nikdy nezveřejněný soubor dopisů, které psal Bohuslav Reynek v letech 1951–1970 Tereze Sumové, vnučce Leona Bloye a pozdější ženě Antonína Suma, tajemníka Jana Masaryka.
Samizdatový almanach, sestavený v roce 1956 Josefem Hiršalem a Jiřím Kolářem, v němž poprvé vedle sebe vystoupila významná generace mladých básníků a spisovatelů, odrážející se zásadně od tehdy vládnoucího socialistického realismu.
Třicet jeden dopis vytváří svébytné umělecké dílo originálního českého malíře, grafika, sazeče a spisovatele, v němž pětašedesátiletý Váchal líčí mimo jiné situaci v poúnorovém Československu a svůj vztah k totalitní moci.
Kniha Fikční světy lyriky je věnována tématu z oboru teorie umělecké fikce, přinášející v současnosti nové zásadní poznatky pro zkoumání literární teorie.
