Edice Scholia

Současná společnost čelí řadě morálních problémů, pro něž není jednoduché nalézt uspokojivé řešení. Mnozí etikové se shodují, že morální normy vymezující správné a nesprávné jednání by měly reflektovat morální intuice.

Počiatkom i koncom všetkej filozofie je sloboda, formuluje F. W. J. Schelling. V duchu tohto hesla sa predkladaná kniha venuje otázke po význame pojmu slobody.

Autorský kolektiv předkládá monografii k jednomu z nejznámějších Heideggerových pojednání Původ uměleckého díla.

Kromě analýzy usnadňující pochopení rané fenomenologie Edmunda Husserla chce kniha upozornit na Brentanovu filosofii, která byla významnou součástí německy psané filosofie v Čechách před druhou světovou válkou.

V přítomné publikaci autor přesouvá pozornost k obecnějším tématům, jakými jsou tematika snu, iluzorní spravedlnost, magičnost literární řeči a v neposlední řadě strategická realističnost literárního díla.

Předkládaná kniha sleduje základní filosofické koncepce obrazotvornosti či představivosti od Platóna a Aristotela po současnou fenomenologii a filosofii mysli.

Předložená studie ukazuje a promýšlí imanentní meze Heideggerovy fundamentální ontologie a z nich interpretuje nezbytnost a směr následné transformace otázky po bytí.

Kniha se věnuje jednomu z předních filosofů německého idealismu J. G. Fichtovi (1762-1814), zejména jeho stěžejnímu spisu Základ všeho vědosloví a na něj navazujícímu Nárysu vědosloví vlastního.

Studie je příspěvkem k vyjasnění Heideggerova pojetí metafysiky jako „dějin bytí“ (Geschichte des Seins), a to na základě jednoho z jeho „vůdčích“ slov (Leitworte), totiž prostřednictvím titulu „der Anfang“ – počátek.

Druhá publikace z řady Časovost a smrtelnost.

Ve třetím díle studií Časovost a smrtelnost jsou předloženy tři vhledy do Heideggerovy myšlenkové cesty.

Publikace přináší přehledové představení proměn Heideggerovy tematizace vědy.

Tato kniha si neklade za cíl podat celkový přehled filosofických teorií umění, nabízí však některé současné, i historicky vlivné, odpovědi na otázku, jakou roli hraje umění v našem světě a zda je tato role nenahraditelná.

Kniha představuje čtenářům vývoj analytické filosofie jazyka spíše jako střetávání teoretických projektů než jako střídání doktrín.

Studie k Descartovu a Kantovu pojetí subjektivity

Kniha přináší soubor studií k filosofii J. G. Fichta, prvního z představitelů tzv. německého idealismu.

Čas, časovost a smrtelnost příslušejí k základním konstitutivním určením lidství a přiměřeně tomu mají i své místo v tradici západního metafysického myšlení, ze kterého vyrůstá i náš dnešek určovaný vědou a technikou.

Dějinné zamyšlení nad soupatřičností člověka a světa si všímá tradice mezi renesančním myslitelem Mikulášem Kusánským a filosofem německého idealismu G. W. F. Hegelem.