Témata duchovního života vycházejí ze současnosti. Synodální realita – nepřejeme si hovořit o skutečném Rupnikovi. Falešná rozlišení ve virtuálním a naaranžovaném besedování. Spočinutí v živém Kristu a radost z Písma – pramene realismu.
Druhý břeh nepředstavuje útěk od reality všedního dne, ale splnitelnou naději, že svět je bohatší a zajímavější než doposud tušíme, a že lidský život je komplexnější než jen upachtěnost v každodenních stereotypech.
Nakolik vyzýval Tolstoj k odkládání zbraní a vybízel k abstraktnímu usmiřování? Jak se falešným postojem pacifisty trápil Dostojevský? Nenapomohl pasivní přístup k nastolení ruské revoluce?
V době, kdy intenzivněji zaznívá podle přání Jana Pavla II. téma Eucharistie, také český kardinál T. Špidlík k němu přispívá čtivým a praktickým způsobem.
150. výročí prohlášení svatého Josefa za ochránce všeobecné církve podnítilo papeže Františka k formulaci jeho sedmi nových jmen: Ochránce Vykupitele, Boží služebník, Služebník spásy, Průvodce těžkými časy, Ochránce vyděděných, ...
Covidová atmosféra do duchovního života vstoupila již naplno. Kromě analýzy protikladných postojů se text zaobírá tvůrčí přítomností Kristovou. Ten člověka v dějinách civilizace vždy věrně doprovázel.
Palčivé otázky duchovního života odpovídají palčivé době. A konkrétní život je spojen s dobou. Otevíráme témata: církev a majetek, příležitosti ke ztišení a modlitbě, statečnost a věrohodnost, souvislosti dneška s tradicí.
Text nás seznamuje s Marií, která v dějinách upoutala tolik lidských srdcí! To je důležité faktum nejen pro teology. Je potřebné se k ní nejen obracet, ale také studovat: jak žila ona i ti, kdo na ni mysleli.
Celosvětová síť modlitby, kterou už tradičně sdílíme s papežem, nám připomíná, že srdcem poslání církve je modlitba. Můžeme dělat mnoho věcí, ale bez modlitby jsou mrtvé.
Text zahrnuje témata: proč místní církev potřebuje podněty z jiných částí světa; denní minutáž programu papeže Františka; proč se teolog rovněž modlí; nakolik se modlí podnikatelská církev ...
Kniha se zaobírá otázkami, které s optimismem a realismem zároveň klade v učení o manželství a rodině papež František. Amoris laetitia obsahuje mnohé zkušenosti, návody i doporučení.
Mezi mnoha jinými objevy se může čtenář této knihy podrobněji dotknout toho, jak novost učení papeže Františka je osvěžující a duchovně plodná. Seznámí se s tím, jak se prohlubuje přijetí Druhého vatikánského koncilu v životě a poslání církve.
Studie Luisy Karczubové přináší reflexi „zelené“ encykliky Laudato si’. Ekologie je nahlížena z hlediska dovršení světa ve světle křesťanských tradic Východu a Západu.
V septembri 2016 bola podaná žiadosť o otvorenie procesu blahorečenia Stanislavy Ernstovej (1891–1968). Ide o slovenskú uršulínku, ktorá zomrela na Bílé Vodě (na severnej Morave) v povesti svätosti.
Autor analyzuje aktuální otázky k tématům víry a duchovního života. Na životní styl křesťana se oprávněně kladou nároky, které předkládaný text systematizuje.
V tomto svazku nás autor učí živě nahlížet do vlastního srdce, abychom uměli rozlišovat kořeny dobra a zla. Jako zkušený duchovní otec nám předává moudrost střežení srdce pomocí vnitřní modlitby.
Kolektivní monografie se snaží pozitivně podat ruku v nesnadných podmínkách, s nimiž je konfrontován rodinný život. Mechanismus stále větší spotřeby, dítě jako překážka atraktivnějších „nabídek“: naše rodiny znají podobná dilemata důvěrně.
