Příslušníci šlechtického rozrodu Hertvíků z Rušinova (zemanů z Ostružna) byli na Čáslavsku a Chrudimsku usazeni nejpozději od počátku 14. století. K nejznámějším představitelům rodu patřil Jan Hertvík z Rušinova a na Lichtenburku (cca 1395–1455).
První u nás vydaná publikace zabývající se otázkou židovské šlechty, tedy osob židovské víry nebo původu, které byly za zásluhy o rozvoj věd, umění a průmyslu či za vynikající vojenskou nebo civilní státní službu povýšeny do šlechtického stavu.
Jihočeský šlechtický rod pánů ze Strakonic, zvaných též podle nejčastějšího jména Bavoři ze Strakonic, erbu střely, sehrál významnou roli v českých dějinách zejména ve 13. století.
Švábenicové, erbu čtyř rozletitých střel, sehráli významnou roli v dějinách českých zemí zejména ve 13. století, kdy se dostávali do nejvyšších pater českomoravské nobility a v okolí přemyslovských panovníků zastávali nejrůznější úřady.
Kniha seznamuje s osudy a významem nejen předků Jiřího z Poděbrad, ale také jeho potomků, kteří se stali přičiněním „husitského krále“ zámožným knížecím rodem ve vedlejší zemi České koruny Slezsku.
Erb panského rodu pánů z Kravař, jímž je červená zavinutá střela čili odřivous na stříbrném štítu, napovídá, že tento moravský aristokratický rod má své kořeny v Čechách a vzešel z panské pošlosti Benešoviců.
Kniha věnovaná historii rodu Lichterburků, kteří za posledních Přemylsovců patřili k nejmocnějším panským rodům a nejednou ze svých hradů významně ovlivnili průběh českých dějin.
