Ani odstup sedmi desetiletí nezmírnil palčivou naléhavost otázek po smyslu náletu, který proměnil jedno z nejstarších středisek evropské kultury v moře sutin a zmařil desetitisíce lidských životů.
Boj o alpskou kótu Doss Alto, při němž tři legionářské roty odrazily v září 1918 výpad rakousko-uherského úderného polopraporu, se v meziválečném Československu stal legendou.
Dny strachu nejsou jen dílem o štěstí v neštěstí, které postihlo řadu rodin v éře Slovenského státu, ale také textem, který nás může vést k zamyšlení nad schopnostmi jednotlivce a společnosti seznamovat se a vyrovnávat se s historickou pamětí.
"Žiji hlavně proto, abych dosvědčil, že nás všechny chtěli zabít," řekl nedlouho před smrtí muž, který jako jeden z mála přežil vězeňskou vzpouru v nacistickém vyhlazovacím táboře Treblinka a následný útěk napříč Evropou.
Kniha se zabývá nejen přípravami, provedením a výsledky legendární akce, ale také historickými zdroji inspirace pro vytvoření oddílů Commandos, jejich formováním, výcvikem a způsobem boje, který podřídil silné individuality skálopevné soudržnosti týmu.
Zkušený autor se v úvodním slovu vyznává z bezvýhradné úcty k lidem, kteří se nikdy nesmířili s mnichovským diktátem ani s okupací zbytku zmrzačené země a z vlastního rozhodnutí se vrhli do zdánlivě beznadějného boje za znovudobytí ztracené svobody.
Téměř půl století stál Fidel Castro v čele kubánské revoluční vlády a svými politicko-vojenskými aktivitami, které přerostly hranice jeho rodného ostrova, se trvale zapsal do světových dějin 20. století.
Obyvatelé "Evropy tančící valčík" ve druhé polovině dlouhého 19. století zažívali války i osobní tragédie, které se nevyhýbaly ani vznešeným vládnoucím rodinám. František Josef si mohl právem povzdechnout, že ničeho nebyl ušetřen.