Stati o Máchovi činí zkušenost básníka předmětem filosofické reflexe a zjišťují, že se tvorba tohoto zakladatele moderní české poezie hlubokým a původním způsobem dotýká filosofických otázek, které jsou stále aktuální.
Ve studii z pozůstalosti Věčnost a dějinnost zkoumá Jan Patočka různé moderní koncepce člověka a zároveň formuluje svou vlastní filosofickou pozici. Studie završuje řadu článků, jimiž se Jan Patočka filosoficky vyrovnával s Rádlovou Útěchou z filosofie.
Pojednání Proč už Pythie nevěští ve verších je součástí řady dialogů, jejichž děj je zasazen do delfské věštírny a dotýká se otázek spojených s jejím fungováním.
Kratší text věnovaný problematice filosofického theismu z dílny amerického filosofa, který je spolu s A. N. Whiteheadem nejdůležitějším představitelem procesuální filosofie.
Dvě Schillerovy stati o tragickém umění (O příčině potěšení z tragických předmětů, O tragickém umění) nejpůsobivěji vyslovují jeho myšlenku o výchovné roli umění.
Přední italský historik starověké filosofie předkládá v tomto filosofickém bestselleru “nové paradigma” výkladu Platóna, jež má své kořeny v práci tübigenských badatelů K. Gaisera a H. Krämera.
Dva prvořadí medievalisté v této krátké knížce z roku 1997 shrnují všechny dostupné poznatky o jedné z nekontroverznějších postav středověkého myšlení a nabízejí zcela novou hodnotící perspektivu.
Autor se rozhodl přiblížit Ježíšův příběh v perspektivě, která je v napětí s tím, jak se obvykle Ježíšův příběh prezentuje. Chce mu porozumět jako výzvě, dotýkající se našich životů v jejich každodennosti.
Systematický a historický výklad základních témat Husserlovy filosofie v jejím vývoji od problémů matematiky, logiky a teorie vědy k problémům vnímání, konstituce smyslu, jazyka a světa našeho života.
Ve druhém dílu své trilogie odhaluje Dumézil na základě analýzy a srovnání literárního dědictví indoevropských národů pozoruhodné a velmi přesné shody v jejich mytologii.
Kniha představuje první český reprezentativní výběr z Nietzschových prací, kdy Nietzsche působil jako profesor klasické filologie na universitě v Basileji.
Autor uvádí do současného ježíšovského bádání méně běžnou formou: v hlavní stati odpovídá na základní problémy tak, jak je pro něj formulovala redakce mezinárodního sborníku k tomuto tématu; poté v několika studiích předkládá své příspěvky.
Němečtí filosofové R. Spaemann a R. Loew v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do současnosti a osvětluje odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě.
