V průběhu druhé světové války bylo
do německé branné moci nuceně
mobilizováno mnoho občanů okupovaných
evropských států, přestože se nejednalo
o etnické Němce.
Kniha popisuje proměnu smýšlení
lékařů v novověku, kdy se přírodověda
a medicína odklání od antického modelu
humorální patologie, která vykládá všechny
choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv,
k patologické anatomii a experimentální
fyziologii.
Česká multikonfesní společnost se musela ve dvacátých letech 17. století, po porážce českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620, během několika málo let proměnit v oficiálně jednotně katolickou zemi.
Z hlediska možností a zábran plné integrace evropských Židů do většinově křesťanských společností, které se v průběhu 19. století proměňovaly do moderních národů...
Zkratka prezidentova jména – T. G. M. se
již záhy po vzniku republiky stala značkou,
jakýmsi národním brandem, magickou formulí,
něčím, co mělo platnost mytického symbolu.
Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (1618–1620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců.
V publikaci je hrad Karlštejn uchopen nejen jako historický artefakt, ale především coby „schrána paměti“, tedy symbol poskytující interpretační klíče k rekonstrukci historického vědomí i procesu formování historické imaginace.
Tyto jedinečné dokumenty z bezprostřední zkušenosti vypovídají o holokaustu, odboji a koncentračních táborech. Edici doprovází rámující úvod a doprovodné texty Pavliných vnuků a Janyho neteře.
Konsilia tvořila důležitou součást středověké i raně novověké odborné lékařské literatury. Literární konsilium obsahovalo písemné vylíčení jednoho konkrétního případu pacienta a lékařovu radu na léčebný postup.
Předkládaná kniha je případovou studií české komunity ve městě Chicago, kde počet Čechů stoupl z 10 000 osob v sedmdesátých letech 19. století na 122 000 kolem roku 1920.
Součástí edice je i studie o „českých stopách“ v Jižní Americe a Africe s důrazem na krátkodobou ekonomickou migraci, objasnění politické situace v popisovaných zemích v meziválečné době a stručný rozbor pamětí.
Jak čeští muži vnímali v roce 1914 svoji vojenskou povinnost? Proč většina z nich věrně sloužila monarchii až do posledních dnů války? Jak válečná zkušenost v uniformách c. a k. armády ovlivnila jejich vnímání vlastní mužnosti?
Sám Jan Amos Komenský, velký příznivec prorockých zjevení, uvedl, že v možnost nových revelací prý zpočátku ani nevěřil, hluboce na něj zapůsobila až bezprostřední setkání s Kryštofem Kotterem a s Kristinou Poniatowskou.
Kniha sleduje životní osudy učitelů, kteří docházeli na dvůr císařské a arcivévodské rodiny. Popisuje, jak vnímali své vznešené svěřence a jaké výhody, ale i těžkosti jim tato „dvorská služba“ přinášela.