Výsledek pro: Ústava ČR, Listina základních práv a svobod

2., doplněné a aktualizované vydání přináší po 11 letech ještě podrobnější výklad ustanovení Listiny, který se snaží autoři uvádět v širších mezinárodněprávních či srovnávacích souvislostech.

Mimořádná monografie věnovaná aktuálním problémům ochrany lidských práv, a to jak v České republice, tak i na evropské a mezinárodní úrovni.

Sborník z konference, která se konala při příležitosti deseti let existence Listiny základních práv a svobod.

Ústavní (ne)pořádek v obrazech svádí dohromady dva nejdůležitější zákony naší země, a sice Ústavu ČR a Listinu základních práv a svobod, což by samo o sobě nebylo nijak překvapivé, jelikož se obvykle v tištěné podobě vydávají bok po boku.

Publikace, kterou má čzenář v rukou, je orientována na otázky vztahu svobody a soukromií člověka v prostředí internetu.

V únoru 2010 uspořádal Úřad vlády ČR ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy odborný seminář Ústava ČR – vznik, vývoj a perspektivy.

Kniha přináší první komentář k novému zákonu soudních tlumočnících a soudních překladatelích – zákonu č. 354/2019 Sb. Tento zákon s účinností od 1. ledna 2021 nahradil starou úpravu obsaženou v zákoně č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

Sborník devíti studentských prací se zabývá výzvami, jimž čelí ústavní právo během celosvětové pandemie.

Jedná se o první vědeckou a odbornou monografii v naší právnické literatuře, která se zabývá realizací Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky v zákonech prakticky všech právních odvětví právního řádu ČR.

Kniha Odolná společnost. Mezi bezmocí a tyranií filosofky Alice Koubové a literární dokumentaristky Barbory Baronové se zabývá tématem společenské odolnosti, a to prostřednictvím série rozhovorů s osobnostmi současné české společnosti.

V okamžiku svého úmrtí na počátku září 1948 byl Edvard Beneš valnou většinou československé společnosti vnímán jako hrdina.

V roce 1989 jsme toužili po svobodě a demokracii. Předkládaná kniha se vrací k samotným základům ústavní demokracie a usiluje o objasnění významu jejích klíčových konstitucionalistických prvků.

Kniha představuje první vědeckou monografii komplexně pojednávající o institutu vyvlastnění v českém právu.

V letech 1918-1922 se tak vystřídalo několik vládních formací, než se stabilizovala celonárodní koalice českých, resp. československých stran, která pak tvořila pevnou oporu parlamentního politického systému.

Monografie v přehledně členěných kapitolách přibližuje myšlení velkého dánského filosofa Sørena Kierkegaarda a čtivým způsobem je ukazuje jako inspirativní i pro dnešek. Olšovský sleduje Kierkegaardovo dílo v celé jeho šíři.

Město a válka - Brno v soukolí válečného stroje – Město a jeho nezvaní hosté – Aktivní zapojení Brňanů do války ; Válka a daně - Berní břemeno a Morava – Druhová struktura zemských berní a zvláštní městská berně ...

Autoři statí se soustředili na podobu a tvářnost základních edičních řad, v rámci kterých byly a jsou editovány zejména listiny a listy, jejich vývoj v minulosti, současnosti a perspektivy do budoucnosti; okrajově se dotkli i jiných pramenů.

Třetí díl statí, přednášek a rozhovorů významného českého znalce ústavního práva a odborníka na Benešovy dekrety, věnovaných problematice české státnosti a významným hodnotám, jež se promítají i do veřejného života české společnosti.

Nemnoho sousloví vyvolává tak rozporuplné dojmy jako dvůr a církev, přesto však právě ono spojení vystihuje minulost v daném smyslu nejlépe.