Další svazek publikační řady Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví přibližuje na vybraných tématech, jak se Češi a Rakušané vyrovnávali s převratným vývojem posledních desetiletí.
Před 35 lety padla Berlínská zeď, začalo se hroutit sovětsko-ruské impérium a Češi vykročili na cestu ke svobodě a demokracii. Jaká byla v tomto procesu úloha českého disentu a Charty 77?
Proč slovenský národní hrdina Juraj Jánošík nejspíš nikdy neochutnal halušky? Proč je z Košic blíž do Prahy než do Bratislavy? Kolik salaší přežívá v horách na prahu nového
století? A proč euro kazí servírkám postavu?
Autor upádloval 800 kilometrů po česko-polské, polské a polsko-německé Odře. Narazil přitom na spousty připomínek druhé světové války, protože Odra hrála velkou roli při útoku Rudé armády na Berlín.
Antologie Jak odlesk měsíce v jezeře. Česká teorie a kritika umění v genderových souvislostech, 1865–1945 se věnuje roli genderu v české umělecké teorii a kritice od druhé poloviny 19. století do konce druhé světové války.
Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu 25. listopadu 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa...
Migrace. V posledních letech zaznívá toto slovo ve veřejném prostoru čím dál častěji. V projevech některých politiků se stává strašákem a hrozbou. Přitom se ale lidé stěhovali do jiných zemí odjakživa, a to z nejrůznějších důvodů.
Kniha získala ocenění Objev roku knižní ceny Magnesia Litera 2014. Přináší unikátní svědectví mladého českého lékaře o tom, jak zachraňoval životy v krizových oblastech afrického Konga a na Haiti.
Všechna důležitá výročí končící na osmičku vám přibližují variabilními formami historikové z Historického ústavu Filozo? cké fakulty Masarykovy univerzity.
Kniha, která volně navazuje na první svazek Osvícenství v českých zemích I. – Formování moderního státu, se zaměřuje na jinou, neméně důležitou podobu osvícenského procesu, totiž utváření „veřejnosti“.
Tento v české bibliografii naprosto ojedinělý literární dokument sice akcentuje povstání Němců v Čechách a na Moravě v roce 1938 a jejich cestu k němu, ovšem uvádí je na pravou míru expozicí celé jedno tisíciletí trvajícího národnostního konfliktu.
Čtvrteční ráno, 24. únor 2022. Svět se náhle změnil a už nikdy nebude jako dřív. Najednou jsme se probudili do počátku konce všeho, co se do té doby zdálo být samozřejmé.
Jan Marek Marků, Josef Ressel, Jan Perner, Václav Prokop Diviš, bratranci Veverkové. Co mají tato jména společného? Jde o významné vědce a vynálezce, kteří se nesmazatelně zapsali do české, ale i evropské historie.
Ve čtvrtém svazku o pozoruhodných českých vědcích, vynálezcích a podnikatelích se opět setkáme s postavami, které ovlivnily mnohá odvětví a inspirovaly řadu mladých badatelů.