Druhá světová válka nebyla jen časem těžkých bojů, utrpení a ztrát a obětí, ale také dobou nadějí, plánů a koncepcí vztahujících se k poválečné budoucnosti.
Strhující životní příběhy deseti statečných obhájců, kteří neváhali prosazovat lidská práva a bojovat za své klienty i v době totality, kdy za tuto zásadovost sami čelili nebezpečí trestu. V jednom případě dokonce trestu smrti!
Výpravná publikace o němé éře československého filmu přináší portréty největších osobností naší filmové tvorby období od přelomu století až do r. 1931.
Kniha sleduje vývoj nacismu a pojednává především hnutích, která měla za cíl totalitní režim odstranit jako byla např. Bílá růže, Rudá kapela nebo Hnutí 20. července. Věnuje se však i těm méně známým.
V tomto svazku encyklopedické řady CO–JAK–PROČ se leccos dozvíme o všedním životě ve městech i na venkově, v hradech i klášterech, dozvíme se, jak lidé bydleli, jak se oblékali, čím se zabývali, jak a kde obchodovali a mnoho dalších zajímavostí.
Velcí protivníci v dějinách po pečlivém zkoumání historických pramenů podmanivě odhalují roušku okamžiků, kdy se z politického boje stala osobní záležitost,a ukazují na složitý komplex pohnutek mocných světových vůdců, jejichž rozhodování formovalo dějiny.
Jaroslav Jan Pála býl slánským starostou, vynálezcem a úspěšným továrníkem. Avšak roku 1945 byl zatčen a označen za toho, kdo zavinil lidickou tragédii. Autor na základě archivních dokumentů a osobních svědectví představuje Pálu v objektivním duchu.
Kolektivní monografie otevírá díky transdisciplinárnímu pojetí některé nové otázky, týkající se vztahu kultury a společnosti, jež vyvstaly v mimořádných podmínkách nacistické okupace.
Autor v novém titulu edice Polozapomenuté války neakcentuje pouze vojenské aspekty událostí zmiňované doby, nýbrž i fakta dokumentující hospodářskou a demografickou převahu Severu nad Jihem.
Srpen 1968 byl měsícem plným emocí, pocitů křivdy, bolesti, pohrdání, nenávisti, hrdinství, solidarity a hlasu hodnot úměrných ceně vlastního života; provázela jej i smrt. To vše tehdy zachytil Jiří Všetečka na svých fotografiích.
Velkoformátová publikace mapující historii a vývoj Staroměstského
náměstí, jako jedno z přirozených center kulturního, politického, ale
i sociálního života Prahy a potažmo celé České republiky.
V roce 1945 prý Hitler prohlásil, že udržení Prahy by mohlo Třetí říši vyhrát válku, protože se tam vyvíjela nová technologie. Z téhož důvodu prý 3. armáda amerického generála George Pattona spěchala ke Škodovým závodům v Plzni místo na Berlín.