Talentovaný vypravěč Mansur Abdulin líčí prostým jazykem svůj život v zákopech v nejkrvavější válce v historii. Kniha je svého druhu zpovědí prostého vojáka, a snad právě proto zapůsobí na čtenáře mnohem silněji než paměti sebeúspěšnějšího vojevůdce.
Obyvatelé "Evropy tančící valčík" ve druhé polovině dlouhého 19. století zažívali války i osobní tragédie, které se nevyhýbaly ani vznešeným vládnoucím rodinám. František Josef si mohl právem povzdechnout, že ničeho nebyl ušetřen.
Snad každá rodina na území České a Slovenské republiky má pradědečka či prastrýce, jenž se zúčastnil I. světové války, ať už na straně Rakousko-Uherska nebo jako československý legionář. Tato kniha je připomínkou jejich hrdinského boje.
Kniha kapucína Martina z Kochemu (1634–1712), která bývá někdy označována za jediný český barokní román, působila na celé generace lidových čtenářů, formovala jejich myšlení a hodnotové systémy.
Kniha je prvním pokusem o komplexní materiálově podložený pohled na přínos vídeňských českých osvícenců k počátkům českého národního obrození. V centru pozornosti stojí J. V. Zlobický, první profesor českého jazyka a literatury na Vídeňské univerzitě.
Sousloví církevní řády (německy Kirchenordnungen) se používá jako souborné označení pro rozmanitá normativní ustanovení, jejichž vznik souvisel s potřebou vymezit pravidla různých oblastí církevního života.
Publikace je věnována analýze role náboženství v české společnosti ve 20. a na začátku 21. století a proměnám vztahu české společnosti k tomuto významnému kulturně-společenskému fenoménu.
Monografie Řízení legálního českého tisku v Protektorátu Čechy a Morava shrnuje studie, které analyzují postavení a metody nacistického tiskového dohledu a jejich dopad na vydávaná periodika.
Třetí díl čtyřdílné publikace začíná britsko-francouzským konfliktem o ovládnutí světových námořních tras. Následná revoluce v Francii a napoleónské války spustí proces utváření moderních evropských národů, kterým jsou zasaženy také české země.
Kolektiv téměř dvou desítek autorů se na příkladu lidských typů a osudů ze 16. a 17. století pokusil překročit častá mlčení středověkých pramenů a prostřednictvím detailních, opět esejisticky pojatých sond vykreslit každodenní život raného novověku.
