Edice francouzsko-německého deníku Ferdinanda ze Schwarzenberku (1652–1703) z let 1686–1688 a 1696–1697 nabízí unikátní písemné svědectví o každodenním životě u císařského dvora v poslední třetině 17. století.
Korespondence rytíře Šťastného Václava Pětipeského představuje mimořádně bohatý soubor písemností k prohloubení studia sociálních, hospodářských i vojenských dějin sklonku předbělohorské doby.
Hlavními materiály tohoto čísla revue Paměť a dějiny jsou studie autorů Jaroslava Čvančary, Zdeňka Hazdry a Jana Vajskebra Naší ctí je věrnost, které líčí události konce války v Čimelicích.
Román napsaný ve druhé polovině 30. let zavádí čtenáře do prostředí císařského rodu Habsburků. Od doby dospívání sledujeme život císaře Františka Josefa I. až do tragické smrti jeho ženy císařovny Alžběty v roce 1898.
Kniha Andrease Müllera představuje vůbec první novodobou publikaci o Svaté hoře v češtině. Autor v ní přehledně popisuje historii Athosu od vzniku mnišského osídlení až do renesance místního klášterního života v posledních desetiletích.
První svazek čtyřdílných Pamětí katovské rodiny Mydlářů v Praze, které přibližují životní příběhy kata Mydláře a jeho syna. Jejich čeština je sice archaická, ale váš propad hrdlem dějin bude o to působivější.
Kniha je věnována osobnostem Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a jeho ženy Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. Hlavní pramennou základnou monografie se stala španělsky psaná vzájemná korespondence obou manželů...
Roudnická statuta byla sepsána pro první kanonii řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v českých zemích, kterou založil roku 1333 pražský biskup Jan IV. z Dražic v Roudnici nad Labem.