Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi
nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století,
se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka
a zároveň světoobčana, který prožil většinu života
v Brazílii a také ve Francii či v Německu.
Studie je biografickým portrétem Eduarda Wintera (1896–1982), významného církevního historika a sudetoněmeckého katolického intelektuála z Čech, v jehož životě i historiografickém dílu se zrcadlí politické zvraty středoevropských dějin 20. století.
Kniha o životě „nožíře-filozofa“ Jana Kalence i jeho názorových souputníků patří do kategorie nemnoha česky psaných studií věnovaných dějinám antitrinitářství (unitářství) na našem území a je důležitým příspěvkem k dějinám víry v jednoho Boha.
Toto dílo se zabývá etickým kodexem a kulturním významem samurajů, a zamýšlí se nad jejich kořeny ve feudálním Japonsku a jejich trvalým vlivem na japonskou společnost...
Knížka husitského biskupa Filipa Štojdla (jde o druhé, rozšířené a opravené vydání) představuje mozaiku drobných svědectví o naději, které se člověk může držet navzdory pádům...
Hlavní částí Vazzanova eseje z roku 1958 (2. vyd. 1968) je shrnující popis obecně nejslavnější dějové části Dantovy Božské komedie, tedy pekelných a očistcových trestů.
Náboženské praktiky v japonských horských oblastech. Od úniku před pekly k zdraví prospěšným, ekologicky optimálním a duchovním praktikám konzumní společnosti.
Česko-slovenský dialog dvou vyučujících, které se zabývají filosofií, teologií a
pedagogikou. Cílem rozpravy je vstoupit do živé školy myšlení, kterou založil český
filosof Radim Palouš (1924–2015).
Světově známý polský filozof a politolog ve své originální knize poukazuje na řadu předsudků, lží a pověr, jež si u nás donedávna činily nárok na výsadní postavení.
Nebeský žebřík byzantského mystika Ióanna Klimaka je dnes shodně považován za jedno z nejvlivnějších děl východní i západní asketiky. Spis se těšil mimořádné oblibě již od svého vzniku v 7. století a zanechal výraznou stopu v asketické literatuře.
Husserlův přístup k otázce "Co je normální?" zřetelně ukazuje aktuálnost a živý smysl jeho myšlení, zároveň však naznačuje možnosti věrohodné a plodné polemiky s omyly a zmatky takzvaného postmodernistického uvažování.
Francouzský filozof Luc Ferry si ve své světoznámé knize předsevzal zasvětit čtenáře do základních myšlenek filozofie a seznámit je s hlavními otázkami a mezníky dějin evropského filozofického myšlení.
Kniha přináší dvě závěrečné kapitoly díla Homo viator, v nichž Marcel uvádí Rilkeho poezii do kontextu se svou filosofií poutnictví, kterou pojímá jako směřování z viditelného do neviditelného.
V deseti kapitolách se autor zabývá architekturou, uměním i mezilidskými vztahy a dokládá, že nedogmaticky vnímaná náboženská tradice nám může i v sekulární společnosti pomoci k plnějšímu a lidštějšímu životu.
Kniha není pouze odbornou filosofickou studií. Je psána tak, aby byla přístupná širokému okruhu čtenářů. Umožňuje proniknout do jádra filosofických problémů, a to obecně schůdnou, odborně nenáročnou cestou.