Autor si ve své práci věnované okupaci Československa v roce 1968 všímá především vojenské stránky celé operace a objasňuje ji z hlediska dlouhodobých strategických cílů sovětského bloku.
Analytická monografe rozebírá zprávy britských diplomatů z Prahy roku 1945, které vynikaly obdivuhodnou schopností na základě analýzy shromážděných informací postihnout podstatu československých poválečných problémů.
Předkládaná historická studie seznamuje českého čtenáře s dosud málo probádanou problematikou - se vznikem a zformováním řecké emigrace v Československu.
Druhá světová válka nebyla jen časem těžkých bojů, utrpení a ztrát a obětí, ale také dobou nadějí, plánů a koncepcí vztahujících se k poválečné budoucnosti.
Srpen 1968 byl měsícem plným emocí, pocitů křivdy, bolesti, pohrdání, nenávisti, hrdinství, solidarity a hlasu hodnot úměrných ceně vlastního života; provázela jej i smrt. To vše tehdy zachytil Jiří Všetečka na svých fotografiích.
Obrazová publikace Vojáci se snaží zachytit slovem i obrazem celý strhující příběh bojujícího člověka, od řeckých hoplítů po současné speciální jednotky, od japonských samurajů po zulské bojovníky.
Velkoformátová publikace mapující historii a vývoj Staroměstského
náměstí, jako jedno z přirozených center kulturního, politického, ale
i sociálního života Prahy a potažmo celé České republiky.
V roce 1945 prý Hitler prohlásil, že udržení Prahy by mohlo Třetí říši vyhrát válku, protože se tam vyvíjela nová technologie. Z téhož důvodu prý 3. armáda amerického generála George Pattona spěchala ke Škodovým závodům v Plzni místo na Berlín.
Kniha se od vřelých vzpomínek na přátelství ve zbrani poněkud liší. Je o věcech neveselých. O leteckých nehodách,katastrofách, o jejich lidských obětech, které postihovaly naše letectvo v období prvých dvaceti let po vzniku našeho samostatného státu.
Závěrečný díl z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. ledna do 16. května 1945 a přináší 210 dokumentů, které dokumentují závěrečnou fázi druhé světové války a osvobození Československa.
V názvu knihy si autor vypůjčil označení použité pro Františka hraběte Lützowa velmi výstižně na počátku 20. století Trutnovským věstníkem. Synonymem výrazu renegát je totiž odpadlík, kterým se hrabě za svého života skutečně stal.
Od roku 1993 probíhá ve Slovanském ústavu AV ČR, výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu. Během této doby bylo nashromážděno velké množství životopisných materiálů o ruských emigrantech i jejich vědecké a kulturní činnosti.
Sborník mezinárodní konference. Příspěvky jsou tematicky rozdělené do několika kapitol, a to Pražské jaro viděné z evropského pohledu, reakce bezpečnostního aparátu sovětských satelitů na něj apod.
Strukturu práce rytmizují tři hlavní problémové okruhy: samotná geneze středovýchodní Evropy, proměna dědičných přemyslovských a piastovských držav v království a utváření oficiálních vzpomínek.