Časopis pro mezioborová bohemistická studia byl založen v roce 2004. Periodikum usiluje vytvořit prostor pro vědeckou diskusi a konfrontaci různých teoretických koncepcí a metodologických pozic se stálým zřetelem k literárněvědnému kontextu.
Časopis pro mezioborová bohemistická studia byl založen v roce 2004. Periodikum usiluje vytvořit prostor pro vědeckou diskusi a konfrontaci různých teoretických koncepcí a metodologických pozic se stálým zřetelem k literárněvědnému kontextu.
Časopis pro mezioborová bohemistická
studia byl založen v roce 2004. Periodikum
usiluje vytvořit prostor pro vědeckou
diskusi a konfrontaci různých teoretických
koncepcí.
Periodikum usiluje vytvořit prostor pro vědeckou diskusi a konfrontaci různých teoretických koncepcí a metodologických pozic se stálým zřetelem k literárněvědnému bohemistickému kontextu.
Kniha ruského historika Borise Nikolajeviče Florji se zabývá náboženskými vztahy ve slovanském světě bezprostředně po církevním rozkolu roku 1054. Věnuje se církevní unii Bulharska a Srbska s Římem v první třetině 13. století.
Kniha Slovanský svět: známý či neznámý? navazuje na sérii publikací kolektivního projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze.
Časopis pro mezioborová bohemistická studia byl založen v roce 2004. Periodikum usiluje vytvořit prostor pro vědeckou diskusi a konfrontaci různých teoretických koncepcí a metodologických pozic se stálým zřetelem k literárněvědnému kontextu.
V tomto výjimečném projektu spojili své muzikantské mistrovství světoznámá fenomenální česká houslistka, zpěvačka a herečka Iva Bittová a slovenské smyčcové těleso Mucha Quartet.
Knížka kreseb, jejichž autory jsou polské děti z barákové kolonie v Chocni (1914 – 1918). Tyto děti přijely do této kolonie spolu se svými rodiči a s celým příbuzenstvem z východní části rakousko-uherské monarchie.
Ve svých unikátních vzpomínkách se nakladatel Vladimír
Žikeš soustředil na svou odbojovou činnost za druhé
světové války na Slovensku, kam byl po odhalení gestapem
nucen odejít v srpnu 1943.
Vzpomínky Richarda Glazara, který přežil rok v koncentračním táboře Treblinka, po té se mu podařilo uniknout, změnit si identitu a dočkat se konce války jako dělník v německé továrně.
Knížka je otevřená všem zájemcům o svět starověkých proroků a prorokyň a může se stát průvodcem při hledání odpovědi na otázku, co hledat v prorockých spisech Starého zákona.