Slovník spisovatelů Království českého Scriptores Regni Bohemiae, jehož autorem byl moravský zemský úředník, historik a sběratel Johann Peter Cerroni (1753–1826).
Fotografovat začal Čestmír Krátký v roce 1953 u Karla Plicky, ale soustavně se věnoval výtvarné fotografii až od roku 1959 po seznámení s Janem Koblasou.
Další svazek edice českých cestovatelů do Orientu zachytil éru rozmachu cestování díky železnici, paroplavbě i automobilismu v 19. a první polovině 20 století.
Žádný jiný ze starožitných českých rodů se do naší historie nezapsal tak, jak se to podařilo Rožmberkům (a jejich předkům Vítkovcům). Navzdory faktu, že vymřeli po meči před více než pěti sty lety, jako by byli stále mezi námi.
Drobné cestopisné črty a náladotvorné obrázky z vesnického života jsou zapomenutým skvostem – pro citlivou duši i lákavým čtenářským zážitkem. Vilém Mrštík v nich setrvává na jižní Moravě, v kraji Hanáckého Slovácka.
Publikace představuje přední humanitní fakultu
socialistického Československa – Filozofickou fakultu
Univerzity Karlovy, sídlící na pražském náměstí
Krasnoarmějců – v době „normalizačního“ dvacetiletí.
Jediná souhrnná publikace mapující fenomén bájného Řípu a tamního kraje od 19. století do dnešních dnů se díky fundovanému textu, historickým fotografiím i zajímavé barevné příloze jistě stane součástí knihovniček všech milovníků odkazu našich předků
Fotbal je sice nejkrásnější a nejpopulárnější hrou na světě, ale bohužel nepřináší jen radost a zábavu. Dokáže být i velmi krutý a nespravedlivý nejen k samotným aktérům, ale i k jejich blízkým.
Knížka je určena široké veřejnosti, nikoli pouze rodinám, které mají dítě s Downovým syndromem. Rovněž bude užitečným zdrojem informací těhotným ženám, odborníkům působícím ve zdravotnictví a školství.
Autorskou snahou je nejen nastolení aspektu krajiny jako podstatného hlediska při literárněvědném výkladu, ale i pokus o reinterpretaci některých kanonických děl a připomenutí textů obecně méně známých či zcela neznámých.
Čtení o Elišce Krásnohorské črtá příběh utváření obrazu kritičky, básnířky a emancipační aktivistky Elišky Krásnohorské, a to ve čtyřech obdobích jejího života: chronologicky pořádaný výbor z recenzí, článků, polemik, zpráv a kritik.