Výsledek pro: Čtyři české osudy

Vydejte se po stopách hudebních skladatelů, kteří zanechali své stopy v našem hlavním městě.

V Anglii v šedesátých létech se stalo něco, co v dějinách hudby nemá obdobu - vznikl hudební žánr, který pohltil celý svět, ovlivnil myšlení miliónů lidí, módu, poezii, malířství umění vůbec.

Příběh rockové skupiny, která je skromná, ale nejlepší.

Druhé album Vlastimila Třešňáka vyšlo v roce 1983 ve Švédsku zásluhou vydavatelství Jiřího Pallase Šafrán ´78. Reedice vzácné a nedostupné nahrávky je v novém vydání doplněna o pět písní.

První celovečerní pořad skupiny Extempore Pohřeb funebráka aneb Plesnivé embryo z roku 1975 přinesl pásmo syrových, ironických a neučesaných písní Jaroslava Neduhy a kytarové experimenty Jiřího Hradce.

Učebnice krásného zpěvu sepsaná s přispěním sólisty Národního divadla Vojtěcha Filipa.

Spisovateli, dramatiku a „písničko-znalci“ prof. Přemyslu Rutovi jde v této knížce především o pojetí zpěvu jako přirozeného lidského projevu.

Pražské hudební světy jsou první knihou, která se věnuje hudbě v Praze z jiné než hudebně historické perspektivy: K hudebním událostem dnešní Prahy přistupuje z pozice etnomuzikologie, někdy nazývané také hudební antropologie.

Autoři knihy vnitřní zákonitosti hudební struktury označují termínem scelovací prostředky a na velkém množství skladeb, kompozičních přístupů či teoretických uchopení se snaží prozkoumávat jejich rozličné polohy.

Kohout plaší smrt je kapela založená roku 1996 v Liberci, která o sobě tvrdí, že hraje víceméně punkrock, ale hlavně to, co ji baví. Součástí knihy je flashdisk se stejnojmenným pětipísňovým EP.

Souborné vydání autorských písňových textů/básní Petra Nikla doplňují autorské kresby a dvě nová Niklova hudební CD: Noty mollové s Lakomými barkami a Kudlanka čas Jaroslavem Mugrauerem a Miroslavem Černým.

Experimentální hudebně-poetický projekt Jana Jeřábka vznikl na základě jeho mnohaleté fascinace snovým procesem. Ze stovek snů, s nimiž jako terapeut pracoval, vybral několik, které jej oslovily svými příběhy, básnickými obrazy i hlubinnou dynamikou.

Miroslav Wanek patří k nejosobitějším a nejuznávanějším českým rockovým textařům. Kniha Výlov šuplíka nejen shrnuje jeho texty pro skupiny Už jsme doma, FPB, Divize T a Pluto, ale také mapuje Wanekovu tvůří kariéru v šesti obsáhlých rozhovorech.

Po úspěchu alba Kup si bicí! natočil výtvarník a básník Jiří Slíva své druhé album, které na rozdíl od debutu obsahuje výhradně nové písně. Ve studiu se opět sešli spřátelení špičkoví jazzoví hudebníci, aby zpěváka doprovodili v patnácti skladbách.

Africké květiny přinášejí širší zamyšlení nad jazzovou hudbou jako fenoménem, na němž stojí existence veškeré populární hudby. Autor připomíná také okolnosti vzniku a vývoje jazzu, rock’n’rollu a zabývá se hudební globalizací.

Profesor antické filosofie a estetiky na Moskevské univerzitě dbá o propojení hudby a atematické logiky. Analyzuje postoje starověkých a novověkých teoretiků hudby. I při „slabosti“ pro logickou metodu si uchovává neutajený příklon k metodě protikladů.

Z téměř třiceti nahraných písní vybral jejich autor po čtvrtstoletí reprezentativní výběr, který obsahuje jak písně ze 70. let, tak i písně napsané v holandském exilu.

Slova Ivana Hartmanna na obalu připomínají zvuk písní k osaměle kráčícímu poutníkovi, v jehož nitru víří obrazy o lidských věcech, kdy kolem něj ve zvucích viol sviští vítr, skřehotají ptáci, šumí vlny, šustí borové háje...