Kleopatra, královna Egypta, byla žena učená, vražedkyně, milenka Julia Caesara i Marka Antonia a jedna z nejpodivuhodnějších postav historie lidstva. Literatura faktu.
Básnířka a překladatelka Mary de Rachewiltz (*1925) je dcerou známého modernistického básníka Ezry Pounda a Olgy Rudgeové, fenomenální koncertní houslistky a objevitelky řady zapomenutých děl Antonia Vivaldiho.
Trojice bratrů Mikšových z Janova u Rakovníka vstoupila v květnu 1942 do válečných událostí v protektorátu poté, co nejstarší z nich přistál jako parašutista ve své vlasti. Literatura faktu.
Fascinující kniha Záhadný Kašpar Hauser Terryho Boardmana nabízí nejen možné historické odpovědi, ale odhaluje souvislosti, které vám dají klíč k pochopení kulturně politické situace dnešního světa.
Oba jsou charismatičtí vůdcové ve svých oborech, oba mají celoživotní zaujetí pro integraci lidí s handicapem do rodinného i společenského života. Tato kniha mapuje jejich společnou cestu životem.
Kniha je oslavou sedmistého výročí narození velkého panovníka, rekapituluje i nejvýznamnější umělecká díla a počiny, jimž byl velký panovník napříč časem předlohou či inspirátorem.
Tato kniha, jejíž autorkou je žena, vstupuje po špičkách do „ženského světa“ Karola Wojtyły a odhaluje tvář muže, jenž v sobě vždy dokázal rozvíjet intenzivní a neskrývanou pozornost k druhé půlce lidstva, ale i k „druhé půlce nebe“.
Jaká vlastně byla Adina Mandlová, obdivovaná i zatracovaná prvorepubliková filmová hvězda, a proč své memoáry, vydané ve spolupráci s Josefem Škvoreckým, nazvala Dneska už se tomu směju?
Portréty padesáti významných osobností české historie, kultury a politiky, spojených s Lidovými novinami, zejména v letech 1893-1948, seriál vycházel v loňském roce v Lidových novinách.
V blízkosti třeboňského rybníka Svět stojí pozoruhodná stavba. Ukrývá se mezi lesními velikány. Dýchá melancholií, vznešeností, tajemstvím. Je to chrám smrti, v němž mrtví Schwarzenbergové sní svůj věčný sen.
V rekapitulačním rozhovoru dvou hudebních publicistů různých generací vzpomíná Jiří Černý na práci v týdeníku Mladý svět, rozhlasovou hitparádu Houpačka, své knihy, články pro Melodii, Gramorevui a další časopisy.
„34“ není suchopárnou historickou studií, ale čtivým popisem pátrání po obdivuhodných činech Alberta Göringa. Muže, o kterém nebyl natočen hollywoodský velkofilm, ale jeho činy si v nejmenším nezadají s nejslavnějšími zachránci Židů za druhé světové války.
