Čtenář se v knize setkává s Williamsovou kritikou Immanuela Kanta, ale i utilitarismu nebo s pojmem autenticity. Hlavní tezí knihy je poznatek, že úvahy o morálce nelze systematizovat.
Kniha představuje čtenářům chasidismus, podnětné lidové hnutí, které vzniklo v rámci východoevropského judaismu osmnáctého století, na příkladu jednoho z prvních chasidských spisů.
Úvahy o polské vládě (1771) jsou posledním Rousseauovým politickým dílem, vznikly v době, kdy se Rousseau po mnohých peripetiích vrátil v červnu 1770 do Paříže a věnoval se psaní biografických děl, která podle autorova přání vyšla až po jeho smrti.
Nový žaltář připravil biskup Církve československé husitské Pavel Pechanec z textů překladu Bible 21. Celá kniha žalmů je uspořádána pro ranní a večerní rozjímání do pěti týdnů na každý den.
Ťiang Čching (Jiang Qing v přepisu v pchin-jinu, narozen 1953, žije v Číně) je považován za jednoho z nejvýznamnějších konfuciánských filosofů současnosti. Proslul svojí koncepcí ústavního konfucianismu neboli politického konfucianismu.
Listy florentského platonika Marsilia Ficina De officiis a Veritas de institutione principis patří mezi nejvlivnější z celé Ficinovy korespondence jakožto stručná pojednání o v renesanci oblíbených tématech morální filosofie.
Kniha čtenáře přenáší do roku 1945, do období, které poskytlo možnost krátkého povzbuzení a nadechnutí po prožitých válečných hrůzách… a před zatím netušeným obdobím útlaku církve po roce 1948.
Kniha projevů, promluv, kázání, úvah a homilií významného česko-římského teologa Karla Skalického (nar. 1934) míří k těm čtenářům, pro které je v životě důležité hledání smyslu, pravdy, krásy a duchovního přesahu.
Geše Rabten při nesčetných příležitostech předával učení o nejrůznějších tématech Dharmy, učení schopná podněcovat proměnu a vnášet světlo do myslí naslouchajících. Tato kniha, zaznamenávající některé z těchto výkladů.
V 19. století se filozofie ocitla na křižovatce. Cílem této práce je v sedmi kapitolách uvést systémy matematické logiky logiků Lvovsko-varšavské školy a také filozofické koncepce, které s nimi byly spojeny.
Reflexe moci – bezpochyby jeden z klíčových pojmů politického myšlení – se stala výzvou pro autory jednotlivých kapitol předkládané kolektivní monografie.
Když z ruchu ulice a denního světla vstoupíte do chrámu, ocitnete se rázem v úplně jiném světě: příšeří, chlad, sochy a obrazy líčící zázraky jsou ostrovem jiného času a myšlení.
Je zpověď pro vás frustrující záležitostí? Anebo nevíte, co vlastně máte při vyznání hříchů říct? Jak se dívá na zpovídání kněz a proč ještě stále stojí před vánočními či velikonočními svátky u zpovědnic fronty?
Jméno Borise Vyšeslavceva (1877-1954) je českému čtenáři známé nedlouho, ač je tento filosof dnes považován za "jednu z nejzářivějších hvězd v plejádě ruských náboženských filosofů".
Autor se zaobírá jak sjezdy, tak společností, ale především časopisem Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje, a předkládá mimo jiné také podrobnou bibliografi i s autorskými a tematickými rejstříky.
Tato kniha je důležitá pro každého, kdo se zajímá o dějiny náboženského myšlení v českých zemích, zejména pak všechny reformační proudy a snahy, ale i pro ty čtenáře, kteří chtějí hlouběji proniknout do české unitářské tradice.
Náboženské otázky jsou dnes tématem, odsouvaným mnohdy někam dozadu, za naléhavé
potřeby všedních dní. A přitom je tomu přesně naopak: ony jsou vlastně těmi prvními a právě
od nich se - někdy podvědomě - odvíjí obraz světa.
Tématem knihy je vzájemný poměr orientu a okcidentu, respektive podoby a proměny reprezentací tohoto vztahu, jak se dnes a u nás ustalují a manifestují v různých humanitních disciplínách.
