Art Antiques je časopis věnující se umělecké současnosti, dějinám umění, designu, uměleckému řemeslu, starožitnostem a architektuře. Vychází desetkrát ročně.
Art Antiques je časopis věnující se umělecké současnosti, dějinám umění, designu, uměleckému řemeslu, starožitnostem a architektuře. Vychází desetkrát ročně.
Odborný časopis věnovaný zkoumání české literatury a literární kultury v českých zemích od nejstarších dob do současnosti, dějinám literární vědy a problémům teorie.
Kniha je unikátní tím, že spojuje ojedinělé fotografické zachycení „života v ulicích“ v České republice v období emočně vypjatých prvních měsíců pandemie koronaviru v roce 2020 s kulturně-historickým a cestovatelským vnímáním průvodce.
Vydejte se s námi na cestu za svou přirozenou ženskou energií – za svým Srdcem ženy. Toto není jen další diář, který vám poskytne prostor pro úkoly a denní priority. Je to osobní kapesní kouč.
Nedávná mezinárodní mediální pozornost zaměřená na aktivity československé rozvědky v období studené války nás inspirovala k tomu, abychom tomuto tématu věnovali na stránkách našeho časopisu patřičné místo.
Dvojjazyčná ročenka nazvaná Kontradikce / Contradictions je médiem věnovaným odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě, jakož i o „postkomunistické" situaci v dalších částech světa
Poslední Film a doba roku 2021 nabízí opět soubor autorských textů a několik překladů. Čtenář v tomto čísle může nalézt například poučený vhled (od Jiřího Angera) do současné videografické kritiky, který souvisí s projektem filmových esejí, ...
V této knize se dočtete, jaké události nám přinese pohyb planet a také to, co čeká jednotlivá znamení, nejen během celého roku, ale také měsíc po měsíci.
VPrvní číslo Filmu a doby v roce 2022 je bohužel poznamenáno úmrtím Evy Zaoralové, které věnujeme první část celého vydání. Dále opět přinášíme již tradiční tři reflexe věnované českému hranému, animovanému a dokumentárnímu filmu uplynulého roku.
Evangelický kalendář 2024 připravil farář Jan Lavický a pojal jej „jako příběh o tom, jak se evangelická církev po sametové revoluci vydala tam, kde v předchozích dekádách nebyla vítaným hostem – do veřejného prostoru“.
