Publikace je věnována Karlovu mostu, jedné z nejvýznamnějších historických památek v samém centru hlavního města Prahy. Prezentuje samotnou stavbu a činnosti spojené s jejím vznikem.
Cílem této kolektivní monografie je poskytnout univerzitním studentům historie základní seznámení s teoretickými idejemi (vědomými i nevědomými), které utvářely obor historie, a to především v anglosaské perspektivě.
Deníky Moniky Pajerové z let 1980–1990 přinášejí autentické svědectví o společenských a politických poměrech za normalizace, o opatrném politickém tání v závěru let osmdesátých a pádu komunistického režimu v listopadu roku 1989.
Archivní fond Velkostatek Polná-Přibyslav a Pohled, který je uložen v Moravském zemském archivu v Brně, v sobě mimo jiné ukrývá jednu úřední knihu hodnou zvýšené pozornosti.
Publikace je v pořadí již třetím knižním výstupem úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi Maticí moravskou a Maticí srbskou. Tematicky se zaměřuje na problematiku česko-srbských vazeb z doby první světové války a meziválečných let.
Sborník příspěvků z 6. ročníku semináře k dějinám Židů v Čechách, který uspořádalo v říjnu 2016 Židovské muzeum v Praze ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Litoměřicích a Státním okresním archivem Chomutov se sídlem v Kadani.
Miliony občanů musely během druhé světové války opustit svůj domov. Tito lidé odešli před nebezpečím nebo byli vysídleni, přesunuti na nucené práce či do koncentračních táborů. Jak se po válce vraceli do svých domovů?
Kniha je ve světové historiografii prvním kompendiem základních informací o činnosti komunistických bezpečnostních složek ve střední a východní Evropě.
Trojice renomovaných autorů přibližuje úctu ke sv. Lazaru ve středověkém Českém království. Ikonografický úvod je v české literatuře vůbec prvním podrobným popisem barvitého světa zobrazování tohoto světce.
Čtvrtstoletí od rozdělení ČSFR a vzniku samostatné České republiky a Slovenské republiky je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout a volá po hlubší reflexi. Publikace přináší unikátní osobní svědectví hlavních protagonistů dělení státu.
Monografie představuje úvod do Freudova učení, klade si otázky, jak Freud přemýšlel, na jaký rozpor nebo nedostatek svých předchozích textů reagoval, ale také, jak mohou být další interpretace či resumé jeho díla zavádějící.
Kniha Miroslava Sígla Co víme o smrti? je vlastně knihou o životě. Je studií o významu smrti pro různé kultury a o zvycích a tradicích, které měli naši předci, a které máme dnes my.
Třetí a poslední díl trilogie o dějinných událostech v Sudetech navazuje na předchozí knihy Ústecká štvanice a Ústecký mír. Popisuje vyvrcholení druhé světové války ve středu Evropy. Neboť válka zde skončila až v roce 1948.
Anežka Šulová (1877-1954) patří k nejvýznamnějším sběratelům tradiční lidové slovesnosti na severozápadní Moravě a svou činností získala nadregionální význam.
Druhý díl, zahrnující léta 1939-2007, je věnován období druhé světové války, pozdnímu stalinismu, rozvoje Sovětského svazu jako světové velmoci až gorbačovské perejstrojky, následného rozpadu SSSR a vzniku nového Ruska.
Monografie analyzuje rozličné podoby cyrilometodějská tradice v
19. a 20 století a všímá si jejího odrazu ve formování národních
identit v českých zemích.
