Pátý svazek Spisů Václava Havla obsahuje knihu Dopisy Olze z roku 1983.
Od svého zatčení 29. května 1979 do 7. února 1983 napsal Václav Havel své ženě Olze Havlové celkem 165 dopisů.
Malá obec, která ale sehrála na konci války velkou úlohu ve válečných dějinách. V bezprostřední blízkosti probíhající demarkační linie se stala místem setkání americké armády s Rudou armádou.
Autor ve své práci sleduje sovětskou taktiku na poli mezinárodních jednání o lidských právech od roku 1966 až po Helsinskou konferenci v roce 1975. Věnuje se také účasti Rady svobodného Československa, která formulovala strategii československého exilu.
Tato publikace předkládá veřejnosti zásadní texty prezidenta republiky Václava Klause, které vyjadřují jeho postoj k Lisabonské smlouvě, dokumentu, jehož přijetí by znamenalo největší státoprávní změnu v postavení České republiky od roku 1993.
V názvu knihy si autor vypůjčil označení použité pro Františka hraběte Lützowa velmi výstižně na počátku 20. století Trutnovským věstníkem. Synonymem výrazu renegát je totiž odpadlík, kterým se hrabě za svého života skutečně stal.
Mnozí již minimálně zaslechli o probíhající genocidě křesťanů v Sýrii a Iráku a o pogromech na křesťany v Egyptě či Pákistánu. Málokdo však ví, že se v oblasti Blízkého východu odehrála podobná genocida již před sto lety.
Devět historických událostí, devět nejdůležitějších rozhovorů v dějinách
našeho národa, devět předních českých komiksových tvůrců! Komiksový
cyklus ČEŠI sleduje historické období od vzniku (1918) do rozpadu (1992)
Československa.
Publikace se věnuje problematice vědní a vzdělávací politiky KSČ v letech 1945-1960, s přesahy jednak směrem k předválečným intelektuálním zdrojům komunistického diskurzu, ale i k návazným společenským zdrojům reformy roku 1968.
Výpravná kniha nás seznámí s vývojem římského světa z historického, urbanistického, architektonického i uměleckého hlediska. Text z pera erudované odbornice na antický Řím doprovází bohatý ilustrační materiál zahrnující fotografie, náčrty a plány.
Unikátní obrazová kronika posledních dnů války v českých zemích od známého badatele a historika Jaroslava Čvančary. Více než 200 fotografií, které dokumentují děje jara 1945, postup spojeneckých armád i Rudé armády.
Publikace obsahuje souhrnnou kapitolu o životě profesora Bedřicha Hrozného a jeho rozluštění chetitštiny v roce 1915, kdy se tak zasloužil o jeden z největších úspěchů české vědy.
Memoáry válečného letce jsou podány beze vší nostalgie a zaujmou nepřikrášleným popisem všedních i vypjatých chvil života pilotů - bitevníků i stíhačů během německého tažení na Východní frontě a během obranných operací nad Německem.
První díl práce, která postupně čtenáři představí desítky dodnes důležitých, ale i mnoha již dávno zaniklých objektů – hradišť, dvorců, klášterů i bojišť spjatých s prvními generacemi Přemyslovců. Věnuje se období 872–972.