Fotografie autorů Gustava Brože, Jana Myšičky, Jana Rajmana, Karla Neuberta. Publikace byla vydána u příležitosti stejnojmenné výstavy, konané v Tereziánském křídle Starého královského paláce Pražského hradu v roce 2011.
Autor zasvěceně líčí byzantské prostředí, z něhož oba soluňští bratři, Konstantin-Cyril a Metoděj, na Velkou Moravu přišli, vysvětluje motivy jejich vyslání i roli, kterou sehráli v utváření tamní společnosti.
Kniha vychází u příležitosti stého výročí vystoupení T. G. Masaryka v sále Reformace v Ženevě dne 6. července 1915, jímž poprvé veřejně deklaroval požadavek vzniku samostatného československého státu.
Dílo právních historiků Univerzity Karlovy a Masarykovy
univerzity představuje vývoj státoprávní problematiky na
našem území zasazený do historicko-politických souvislostí.
S pomocí výběru individuálních osudů vypráví Guido Knopp pohnutou historii „německé světové říše“ a ukazuje, že i „opožděný národ“ hrál v koncertu koloniálních mocností prvořadý part – part, který poznamenal německé dějiny hluboko do 20. století.
Český středověk tone v příšeří... Přesto, jsme-li vybaveni znalostí toho, co se v písemné, výtvarné či hmotné podobě přece jen dochovalo, před námi vyvstávají postavy a děje, které až překvapivě připomínají sváry, lásky a vášně doby současné.
Málokterý z návštěvníků našeho nejvyššího pohoří má povědomí o tom, že zde bylo v roce 1938 během pěti měsíců vybudováno 53 km dlouhé pevnostní pásmo, zahrnující důmyslný překážkový systém doplněný množstvím polních i permanentních bojových objektů.
Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupilo do dějin jako „bod obratu“.
Boj o alpskou kótu Doss Alto, při němž tři legionářské roty odrazily v září 1918 výpad rakousko-uherského úderného polopraporu, se v meziválečném Československu stal legendou.
Psavý koželuh z krušnohorského hornického města Krupky Michel Stüeler (1583–1656) není již českému čtenáři postavou neznámou. Rozsáhlé paměti tohoto měšťana obsahující velké množství jinde téměř nedochovaných informací o každodenním životě.
Hrady Václava IV. jako dějiště pohnutých osudů syna Karla IV. dlouhodobě přitahují pozornost badatelů a vzbuzují zájem laiků. Autor publikace se opírá nejen o výsledky těchto bádání, ale vychází i z vlastního zájmu a výzkumu hradních areálů.
Válečný deník od 11. května 1916 až do 8. listopadu 1918. Klidný a pohodový život Aloise Dolejše se v jeho 17 letech radikálně změní. V nejhorším a nejtěžším čase nastupuje do války, do dnů plných utrpení, hladu a nemocí.
V knihe Arona Grünhuta, bratislavského rodáka a záchrancu Židov, sú uchované spomienky na tragické udalosti z obdobia druhej svetovej vojny, keď bratislavská židovská komunita bojovala o holú existenciu.
Názory na tuto knížku mohou být různé. Třeba už proto, že se – jak doufám – značně liší od literatury již vydané na obdobné téma. Jejím podtitulem by totiž mohlo být motto „Můj dům – můj hrad“, anebo povzdechnutí: „Všude je něco!“.
