Tato knížka vás prostřednictvím 200 jedinečných známých i neznámých fotografií a zajímavého informativního textu seznámí s životním příběhem jednoho z největších písničkářů a interpretů všech dob.
Ústřední postavou Urzidilovy povídky Poslední zvonění (Kvartýr) je služka, jejíž pány donutí nacisté uprchnout. Zanechají jí nejen byt a veškeré vybavení, ale i peníze. Náhlé a ničím nezasloužené štěstí najednou začne nabývat až hororových obrysů.
Komedie, která se u nás stala (téměř) nesmrtelnou díky inscenaci Národního divadla, v níž bezmála dvacet let exceluje Miroslav Donutil. Text hry v překladu Evy Bezděkové a úpravě režiséra Ivana Rajmonta doplňuje životopis Carla Goldoniho.
Tato kniha pohlíží na architekturu nikoli jako na autonomní jev, nepojednává o ní v termínech jejího vztahu ke všem možným ostatním oblastem lidského života, ale zabývá se jejím základním vztahem k přírodě, kterou dovršuje a vyjadřuje.
Dopisy byly poprvé publikovány v časopise Umění roku 1997, ve dvojčísle 3-4 a v čísle 5. Tehdy je k vydání připravili PhDr. Antonín Hartman a PhDr. Bohumír Mráz.
Kniha, která svého čtenáře neinformuje jen o uměnovědných či architektonických detailech pražských, respektive českých rodinných domů, chcete-li vil, nýbrž především o jejich osudech ve srozumitelném kontextu.
Publikace "Století pohrom - století zázraků Rudolfa Dzurka" vychází jako katalog ke stejnojmenné výstavě (24.10.2014 - 20.3.2015) Muzea romské kultury v Brně.
Kniha je životním dílem Otakara Nového, předního odborníka v oblasti urbanismu a životního prostředí a znalce dějin moderní architektury. Středem jeho pozornosti jsou tvůrci, projekty, stavby, názory a celkový význam meziválečného funkcionalismu.
Katalog představuje osm autorů dlouhodobě tvořících v Praze nebo s tímto prostředím bezprostředně spjatých: Ruda Prekopa, Vasila Stanka, Tona Stana, Martina Štrbu, Mira Švolíka, Kamila Vargu, Petra Župníka a tragicky zesnulého Jana Pavlíka.
Obsahem této publikace je podstatná část mého životního příběhu a zkušeností, kterých jsem nabyl na cestě za poznáním, co je člověk.
Téma mezních situací, jímž se systematicky po desetiletí zabývám, pro mě stále zůstává stimulem k dalším projektům.
Lukáš Jasanský a Martin Polák patří k nejuznávanějším současným českým fotografům. Společně vytvářejí rozsáhlé cykly fotografií, které dosud vycházely pouze fragmentárně v menších katalozích.
Krátké texty autorů jsou reflexí událostí z vlastní stavební praxe, jakož i výsledkem přemýšlení nad postavením architekta v současné české společnosti.