Lukáš Jasanský a Martin Polák patří k nejuznávanějším současným českým fotografům. Společně vytvářejí rozsáhlé cykly fotografií, které dosud vycházely pouze fragmentárně v menších katalozích.
Publikace poprvé reprodukuje celé Kubinovo album Facsimiledrucke
nach Kunstblättern von Alfred Kubin a Schneiderův cyklus
Zwölf Zeichnungen von Sascha Schneider a představuje tak reflexi
jejich díla ve vzájemných souvislostech.
Kniha vychází k 75.narozeninám Karla Gotta. Na více než 400 stranách
s barevnou obrazovou přílohou se odvíjí celý profesní i osobní život výjimečného umělce a
člověka, který se rodí stěží jednou za sto let.
Muzeum umění je nejkrásnější umělecká sbírka, jaká kdy byla shromážděna v knižní podobě. Je to doslova virtuální muzeum výtvarného umění, které na 992 stran neobyčejně velkého formátu představuje 2 700 mistrovských uměleckých děl.
Kniha je jednou ze základních příruček zjištění autora díla, a je neocenitelnou pro všechny obchodníky, sběratele i přátele umění. Časově zachycuje československé umělce přibližně do roku 1940.
Krátké texty autorů jsou reflexí událostí z vlastní stavební praxe, jakož i výsledkem přemýšlení nad postavením architekta v současné české společnosti.
Komedie, která se u nás stala (téměř) nesmrtelnou díky inscenaci Národního divadla, v níž bezmála dvacet let exceluje Miroslav Donutil. Text hry v překladu Evy Bezděkové a úpravě režiséra Ivana Rajmonta doplňuje životopis Carla Goldoniho.
Tato kniha pohlíží na architekturu nikoli jako na autonomní jev, nepojednává o ní v termínech jejího vztahu ke všem možným ostatním oblastem lidského života, ale zabývá se jejím základním vztahem k přírodě, kterou dovršuje a vyjadřuje.
Ústřední postavou Urzidilovy povídky Poslední zvonění (Kvartýr) je služka, jejíž pány donutí nacisté uprchnout. Zanechají jí nejen byt a veškeré vybavení, ale i peníze. Náhlé a ničím nezasloužené štěstí najednou začne nabývat až hororových obrysů.
Dopisy byly poprvé publikovány v časopise Umění roku 1997, ve dvojčísle 3-4 a v čísle 5. Tehdy je k vydání připravili PhDr. Antonín Hartman a PhDr. Bohumír Mráz.
Kniha, která svého čtenáře neinformuje jen o uměnovědných či architektonických detailech pražských, respektive českých rodinných domů, chcete-li vil, nýbrž především o jejich osudech ve srozumitelném kontextu.
