Renomovaní čeští autoři se pokusili identifikovat jednotlivé kroky, které můžete při poskytování krizové intervence sledovat, a tak - krok za krokem - provázet klienta jeho krizí.
Kniha nabízí řadu cvičení a sebepoznávacích metod, pomocí nichž se autorka snaží oběti jakékoli formy násilí dovézt k závěru, že oni nemohou za to, jak se k nim rodiče chovali.
V přehledové historické studii se autor pokouší zmapovat české a slovenské psychologické bádání v oblasti psychologického myšlení o osobnosti v širokém časovém rozpětí a kulturněhistorickém kontextu.
Publikace z oboru dopravní psychologie se zaměřuje na u nás dosud nepublikovanou oblast. Přibližně každých šest hodin umírá na našich silnicích člověk. Někdy srážku přežijí viníci a nevinní zahynou.
Vznik a rozvoj syndromu zavržení rodiče se v životě dětí rovná emocionálnímu týrání, protože oslabení, či dokonce zničení původně pevného pouta mezi rodičem a dítětem může být trvalé.
Jak se liší agrese od násilí? Existuje i konstruktivní agrese ve službách života či obrany lidských práv? Těmito a jinými otázkami se zabývá kniha lékaře a filosofa Jana Poněšického.
Stává se vám, že najednou zapomenete, co
jste chtěli udělat? Nemůžete přijít na jméno
známého, kterého jste právě potkali? Tímto
způsobem paměť chybuje celkem běžně.
Velký slon v malém pokoji, všichni o něm vědí, neumějí s ním nic udělat, ale také se o něm nedokážou bavit, mluví o všem jiném, jen ne o slonovi, kterého je plný pokoj. Tímto obratem začíná kniha pro dospívající lidi, kterým někdo zemře.
Čtivá praktická kniha přináší jednoduchý způsob, jak splnit předsevzetí a dosáhnout požadovaných cílů. Autorka přibližuje svůj systém mikrorozhodování – malých, zdánlivě nevýznamných rozhodnutí, která v konečném výsledku vedou k velké změně.
Eugene T. Gendlin je známý především jako autor psychoterapeutické metody zvané focusing, která pracuje s tělem a prožíváním jako s významnými nástroji vědění a rozumění.
Skupinová a individuální psychoterapie jsou rovnocennými metodami, mají stejnou účinnost, každý z přístupů k terapeutické práci má však své zásady a je vhodný pro jiný typ pacientů, resp. klientů.
Jak se dítě učí od svých rodičů? Miluje je, napodobuje, ztotožňuje se s nimi. Abychom od někoho převzali informaci, musíme s ním být vnitřně jednotní. Proces spotřeby je přirozený a nezbytný, ale nesmí překračovat povolený rámec.
Už dávná moudrost říká, že nezáleží na tom, co se nám v životě přihodí, ale jak s tím naložíme. Odolní neboli resilientní lidé dokážou čelit problémům s nadhledem, nenechají se zbytečně vyvést z míry a přistupují ke krizím jako k novým výzvám.
