Jak už název napovídá, kniha Ireny Akashy Lerman pojednává o důležitosti otevřeného srdce a mysli. Autorka ji věnuje všem, kdo si přejí změnit svůj život, protože možnosti jak zlepšit své zdraví a najít štěstí opravdu existují.
Ustavičně se proměňující povaha myšlení Friedricha Nietzscheho znemožňuje nalézt jeho jednotící prvek. Jedním z nich by mohlo být sledování myšlenky věčného návratu téhož.
Přepracovaná a doplněná verze habilitační práce „Myšlenkově
schůdné cesty mezi Jeruzalémem a Athénami“ obsahuje nástin
setkávání raného judaismu a řecké filosofie,...
Kniha Nachaš - Had Mojžíšovy knihy Genesis zpřesňuje výklad číselné symboliky Starého a Nového zákona a zároveň je svým způsobem přínosná i pro historii astronomie.
O Sabinových filosofických, náboženských a obecných soc. politických názorech i jeho pohledech na události a otázky před, za i po revoluci 1848-9 v kontextu života a díla.
Jak samotný název sborníku, Františkáni a kontakt mezi jazyky a kulturami, napovídá, předkládaná publikace představuje osm století činnosti františkánského řádu při překonávání odlišností mezi jazyky a kulturami.
Metafyzickému myšlení Tomáše Akvinského byla v posledních desetiletích věnována značná pozornost. Přesto dosud zůstávají některá významná témata stranou patřičné pozornosti.
Texty různých autorů - českých i zahraničních - vycházejí ze čtvrtého olomouckého setkání spirituálních teologů (ve dnech 3.-4. června 2011), jejichž tématem byl Duchovní život a fenomén napomínání (correctio fraterna).
Jak vyučovat filosofii mladé disidenty, kterým komunistický režim odepřel možnost získat vyšší vzdělání? Autor této knihy, někdejší disident, programátor a příležitostný politik, se pokouší uplatnit své zkušenosti při výuce na vysoké škole.
Náboženské otázky jsou dnes tématem, odsouvaným mnohdy někam dozadu, za naléhavé
potřeby všedních dní. A přitom je tomu přesně naopak: ony jsou vlastně těmi prvními a právě
od nich se - někdy podvědomě - odvíjí obraz světa.
Obraz proměny řeckého světa a myšlení mezi 12. a 5. stol. př. Kr., mezi zánikem mykénské palácové civilizace a vznikem klasické řecké polis. Druhé opravené vydání.
Autor vychází z přesvědčení, že jedním z požadavků kritického myšlení je, aby filosof začal svá zkoumání noetickou reflexí pravdy jako hodnoty lidského myšlení.