Monografie se věnuje církevním dějinám první československé republiky v dvacetiletí od vzniku státu v roce 1918 do tragických událostí Mnichova v září 1938.
Ohlédnutí za svou novinářskou dráhou nabízí v knize Kdybych se mohla zeptat znovu novinářka a spisovatelka Lucie Jandová. Ve výboru z rozhovorů, které vznikly pro Magazín Práva v letech 2006–2020, čtenářům nabízí pohled do zákulisí novinářské práce.
Zápasy na Šarlatovém ostrově vrcholí! Zatímco se na bojišti zničehonic objevuje zmizelý Red, Yellow s Blainem, které strhla voda do hlubin ostrova, konečně naráží na vůdce Elitní čtyřky, Lance. A zápasy na sebe nenechají dlouho čekat!
Třetí kniha autorské dvojice Jiří Weinberger (texty), Petr Wohl (ilustrace). Jejími předchůdci jsou Jak stalagnát! a Anebo jen nezvyk? V knize jsou na rozdíl od předchozích ilustrace z větší části barevné – předlohami k nim byly olejomalby Petra Wohl
Vyprávění o samotě a sounáležitosti a zároveň nadčasový příběh jedné ženy, jejíž propojení s přírodou změní pohled na vše kolem nás – na každý strom, stéblo trávy, květinu nebo třeba lišku.
Již více než sto let rozvoj pozitivně definuje směřování naší společnosti. Je východiskem, ke kterému odkazují jak globální cíle udržitelného rozvoje, tak lokální rozvojové plány městských čtvrtí. Tato kniha zpochybňuje základní rozvojové myšlenky.
Je řeka Smutná opravdu tak smutná a Hluchý potok úplně hluchý? Jak vzniklo jméno přehrady Šance? A je skutečně Černá Ostravice tmavší než Bílá Ostravice? Jaká je vlastně nejčastější motivace při pojmenovávání vodních toků a vodních ploch?
Včasná pedagogická diagnostika v oblastech, které ovlivňují školní úspěšnost dítěte, je klíčová pro podporu jeho rozvoje. Předkládaná kniha prezentuje výsledky dvouletého šetření zaměřeného na školní připravenost a odklad školní docházky.
Kolik krve vypije komár? Proč chirurgové kupovali mrtvá těla? To a mnohem více zajímavostí se dozvíš v této fujtajblové knize plné odporných otázek i odpovědí o historii, jídle a vědě.
Psaní strojem na děrné štítky má v nové sbírce Radka Malého nejen svůj formální půvab a neslouží jen jako záznam pozoruhodného tvůrčího procesu, ale také ustavuje svá pravidla, kouzla a omezení.
Josef Hrdlička mluví o duchovních výzvách naší doby a zároveň skládá účty ze všeho důležitého, čím se od svého mládí dosud zabýval. Zaznívají zde pozoruhodné impulsy a povzbuzení k mnoha duchovním, kulturním, církevním i společenským otázkám.
Kniha komplexně a fundovaně představuje jednu z nejvýraznějších kulturních událostí třicátých a čtyřicátých let 20. století – anketu o „nejzajímavější knihu“ pořádanou pravidelně v letech 1928–1941 a 1946–1949 deníkem Lidové noviny.
