Klement Gottwald 56 milostí, na jejichž základě byl občanům změněn trest smrti na odnětí svobody. Dobu ilustruje fakt, že nejvíce jich bylo uděleno pachatelům válečných zločinů a kolaborantům, celkem 23.
Pátek 1. září 1939: sedmnáctiletý Richard Freiherr von Rosen poslouchá v rádiu Hitlerův projev v Reichstagu o útoku na Polsko. Není válkou nijak nadšený, ale jako mnoho jeho vrstevníků jej naplňuje pocit povinnosti a touha osvědčit se.
Syrový, vášnivý, subjektivní, místy až příliš příkrý. Takový je osobní deník stíhacího pilota Otto Hanzlíčka. Dokument, zahrnující období od června 1939 do října 1940, představuje svědectví o těch československých letcích, kteří to okupaci nevzdali.
Kniha o Československé Pohraniční stráži z jiného pohledového úhlu, či lépe řečeno, trochu jinak, než o ní dnes hodně píší a hovoří někteří zcela popletení historičtí – tendenční, mnohdy i servilní pisatelé. Publikace popisuje život pohraničních vojáků.
V knize se autor soustřeďuje na část Berouna, o jehož některých výjimečnostech nemají čtenáři dosud ani tušení. Nejen z historie, nedávné minulosti, o legendách, přírodních zajímavostech.
Francouzská Cizinecká legie naverbovala veterány německé SS z ruin Evropy, aby bojovali v džunglích jihovýchodní Asie. Úspěšné pokračování předchozích dvou dílů pojednává o novém angažmá starých "hrdinů".
Usnesením Rady pro výzkum a vývoj ČR byl 20. června 2008 schválen seznam neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR. Do seznamu byl zařazen i časopis Theatrum historiae vydávaných v ČR, kterým byla přiznána vědecká hodnota.
Jednotlivé kapitoly knihy vycházejí z jednotlivých dílů rozhlasového pořadu Kořeny, jsou však podstatně rozšířené a doplněné o další originální a objevné texty, archivní materiály a fotografie.
Na úspěšnou knihu Zdeňka Šestáka „Jak žil Žižkov před sto lety“ navazuje druhý díl, který popisuje činnost policie, žižkovského okresního soudu a vězení...Kniha vytváří zajímavý obraz všedního života i životního stylu našich předků přesně před sto lety.
Soubor posrpnových dokumentů zachycuje období od návratu zadržených československých představitelů z Moskvy do ukončení činnosti Národního shromáždění v závěru roku 1968 a proces postupné „normalizace“ parlamentu.
Třetí pokračování příběhů rodáků z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší nabízí pestrou mozaiku životních osudů a zkušeností pozoruhodných vypravěčů. Ve všech příbězích silně rezonuje česko-německá interakce.