Znáte ho všichni: Vinnetou, syn náčelníka Apačů – Mescalerů. Jeho jméno žilo v každém stanu, v každé chatě, u každého táborového ohně. Byl přítelem a ochráncem všech utiskovaných a neúprosným bojovníkem proti bezpráví.
Příběh přizpůsobivého snaživce, který se prožvaní do lepší společnosti likvidátorů a zahajovačů a požadované mimikry dokáže přijmout tak dokonale, že ho ani vlastní rodiče nepoznávají, je velmi, velmi současný. Není to snad absurdní?
Román o lásce mladičké sopranistky Nancy a W. A. Mozarta z pera sedmnáctileté liberecké autorky je procítěným vyprávěním překrásného a skutečného příběhu šťastné i zoufalé lásky talentované zpěvačky a hudebního génia.
Předkládané texty na základě široké škály archivních materiálů zevrubně zkoumají dosud opomíjené období konce 40. let a let 50. Jednotlivé studie se zaměřují na organizační strukturu a produkční a distribuční praktiky filmového průmyslu.
Autor knihy Lukáš Jiřička na příkladu čtveřice režírujících skladatelů z Německa a Rakouska ukazuje aktuální tendence ve světě hudebního divadla a experimentálního rozhlasového umění.
Kniha představuje několik vzájemně provázaných trendů v současné divadelní architektuře. Jejím ústředním tématem je recyklace. Součástí publikace je i 60 profilů realizovaných divadel doplněných bohatou obrazovou dokumentací.
Komedie, která se u nás stala (téměř) nesmrtelnou díky inscenaci Národního divadla, v níž bezmála dvacet let exceluje Miroslav Donutil. Text hry v překladu Evy Bezděkové a úpravě režiséra Ivana Rajmonta doplňuje životopis Carla Goldoniho.
Ústřední postavou Urzidilovy povídky Poslední zvonění (Kvartýr) je služka, jejíž pány donutí nacisté uprchnout. Zanechají jí nejen byt a veškeré vybavení, ale i peníze. Náhlé a ničím nezasloužené štěstí najednou začne nabývat až hororových obrysů.
Jedna z posledních žijících hvězd předválečného československého filmu Zita Kabátová dává ve své vzpomínkové knize nahlédnout do zákulisí atmosféry filmové, ale i divadelní tvorby od třicátých let až do současnosti.
