Výsledek pro: 成都地铁7号线的平均发车间隔

Druhým svazkem knižního vydání časopisu Vokno, v němž jsou obsažena čísla 7-11, navazujeme na svazek s prvními pěti čísly a fragmentem čísla šestého.

V tomto díle toulek minulostí světa budeme sledovat zejména zákruty evropské historie v 18. století a uvidíme, že se propast mezi civilizacemi na jednotlivých kontinentech dále prohloubila.

Sedmý díl toulek českou minulostí se věnuje období od konce napoleonských válek do vzniku Rakousko-Uherska (1815-1867).

Čtenář se ve svazcích této řady seznámí s vojenskou historií z poněkud jiné strany. Dozví se něco o zákulisí bojů v popisech činnosti části technického vojska staré c. k. armády zvané pionýři, a také o jejich vzniku, organizaci a vybavení.

Není mnoho zemí na světě, které mají tak blízký vztah k Izraeli jako Česko. Válku o svoji nezávislost vybojoval i díky dodávce zbraní odsud, to vytvořilo pevnou vazbu. Kolem Izraele a také Palestiny je tu ale také hodně mýtů a nepochopení.

Hlavní téma: Ferdinand Tyrolský, vladař a mecenáš uprostřed renesanční Evropy

Sedmá, poslední část monografie souhrnně hodnotí osobnost T. G. Masaryka, jehož biografii podaly předešlé svazky.

V nové knize edice Dny, které tvořily české dějiny autor živě a barvitě líčí událost, která je obecně známá především z Vávrova filmu Jan Hus, totiž zatčení a popravu tří mladíků, kteří se „provinili“ vyrušováním při kázání v kostele.

Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí. Toto období bylo však také spojeno se vznikem mučednické legendy.

Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu 25. listopadu 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa...

Autoři se pokusili pře vyprávět příběh královohradecké bitvy z 3. července 1866, a to v úzké vazbě na její reflexi a komemoraci v 19. až 21. století, aby tak doložili, že i toto datum náleží mezi dny, které tvořily české dějiny.

Také v sedmém sešitu se čtenářům představí osobnosti z politického, veřejného, vědeckého i kulturního života Čech, Moravy i Slezska.

První díl historické příručky nabízí ucelený přehled českých a světových dějin od Sámovy říše po nástup Habsburků.

Středem sedmého dílu "Erbovní mapy" je krajské město Plzeň. Jsou zde zaznamenány hrady, zámky a tvrze v povodí řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, které se v metropoli západních Čech slévají.

Čtvrtá kniha tzv. Fredegarovy kronika a pokračování představuje cenný pramen k dějinám franské říše v 7.–8. století na sklonku vlády Merovejců a v době nástupu dynastie Karlovců. Najdeme v ní i ojedinělou zprávu o Slovanech a jejich vůdci Sámovi.

Kniha německého medievisty Eduarda Mühleho představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Slovanů v dlouhé časové perspektivě od 6. do 15. století.

Dne 7. července 1944 provedla americká 15. letecká armáda ze svých italských letišť první velký nálet na vzdálené závody na výrobu syntetických pohonných hmot v oblasti Horního Slezska.

Publikace je vystavěna na komplexní revizi pramenné báze i rozboru dosavadních badatelských přístupů.

Vojta a Klárka jsou opět tady a s nimi i nový dobrodružný příběh o cestě za pokladem svatého Václava.

Dějiny jsou jako karty v rukou mocných a vlivných lidí a ti se je snaží ovlivňovat. Jsou ale ovlivňovány, ať chtějí nebo nechtějí, zákonitými společenskými pravidly.