Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 byl postupně zaveden přídělový systém na potraviny a jiné zboží, což mělo zásadní dopad na hospodaření místního obyvatelstva.
Studie – doplněná o třicet dokumentů vybraných z několika archivů – je věnována překotnému emancipačnímu procesu na nejvyšší úrovni československého federativního státu na sklonku převratného roku 1989 a v první polovině roku 1990.
Kolektivní monografie, na níž se autorsky podílelo celkem 17 profesionálních historiků, archeologů a etnologů, přináší 15 původních regionálně-historických či mikrohistorických sond do dějin Plzně a Plzeňského kraje.
Autor se na rozdíl od běžných biografických publikací o Hitlerovi pouští do hlubší psychologické analýzy „Vůdcovy“ osobnosti a zaměřuje se zejména na způsob Hitlerova vedení a řízení.
Kniha analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protestů éry československého
stalinismu, plzeňskou červnovou revoltu proti peněžní reformě v roce
1953. Metodologicky přitom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí.
Tato kniha organologa Bohuslava Čížka navazuje na stejnojmennou publikaci z roku 2010, v níž byl podán ucelený přehled o dochovaných klávesových chordofonech některých vybraných mistrů převážně ze sklonku 18. a z první poloviny 19. století.
Autorka na příkladu úřední statistiky, komunální politiky, intelektuální veřejnosti a populární kultury zkoumá, jak Pražané vytvářeli, vyjednávali i překračovali vlastní skupinové představy i obrazy jiných.
Třetí svazek ze série kolektivních publikací, v nichž se mezinárodní tým mladých badatelů z oblasti historie a dalších příbuzných oborů zamýšlí nad otázkami obecných dějin 20. století.
Kniha Pavla Mückeho se snaží přiblížit problematiku tzv. „míst paměti“ (hmotných i symbolických památek, na nichž je zakládána identita národního společenství), každodenního života a vnitřního světa vojáků.
Deník Anne Frankové je dokumentem šoa. Tato kniha si proto neklade za cíl převyprávět deníkové záznamy, ale popisuje Annin životní příběh v kruhu rodiny a přátel v době pronásledování Židů, v emigraci a v úkrytu.
Jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování „barbarské Evropy“ v období od 6. do 11. století.
Autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem.
Kniha přispívá k hlubšímu poznání procesu utváření nové společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu Zábřežska a Šumperska v letech 1945 až 1960. Zaměřuje se na strukturální aspekty demografického vývoje po druhé světové válce.
