Dílo významného britského historika není jen podrobným výčtem událostí dosud největší války světových dějin, ale zaměřuje se i na psychologické profily důležitých aktérů tohoto osudového střetnutí.
V druhé půli 13. století dosáhla přemyslovská epocha již dříve zahájenými hospodářskými a sociálními změnami kulminačního bodu svého staletého vývoje. I české země přitom vcházely do styku s migračními pohyby, které měnily etnické poměry.
Souborná historická analýza, která v mnoha důležitých bodech polemizuje se standardními výklady holokaustu a podstatným způsobem mění zažité chápání této klíčové události moderních dějin.
Žádný politik s výjimkou Václava Havla nezanechal tak výrazný otisk v české polistopadové politice jako Václav Klaus. Kniha známého brněnského politologa se soustředí především na Klausovu politickou kariéru.
Malá obec, která ale sehrála na konci války velkou úlohu ve válečných dějinách. V bezprostřední blízkosti probíhající demarkační linie se stala místem setkání americké armády s Rudou armádou.
Kniha svým rozsahem reprezentuje ojedinělý souhrn současných znalostí o tomto tématu; využijí ji nejen odborníci na jednotlivé starověké civilizace, zájemci o mineralogii nebo archeologii, ale jistě zaujme i každého milovníka krásna.
Práce Morawského plní za pomoci shromážděného a systematizovaného materiálu, způsobem zpracování a podáním, jako i bohatou dokumentací studované problematiky prostřednictvím textů středověkých hudebních traktátů.
Autor nás provází posledním padesátiletím naší, evropské i světové historie pohledem očitého svědka rozhodujících událostí a autora rozhovorů s jejich hlavními aktéry, z nichž řada názorů nebyla dosud publikována.
Kolektivní monografie přináší odborné studie o řadě dnes více či méně pozapomenutých a širší veřejnosti málo známých mužů a žen různých národností, spojených výrazným způsobem s obdobím let 1918–1925 v Československé republice.
Sevillský biskup shromáždil a pokusil se vyložit význam a původ zhruba jednoho tisíce výrazů, které měly čtenářům přiblížit především svět různých řemesel a také předmětů a činností, které tvořily nedílnou součást každodenního lidského života.
Haličsko-volyňské knížectví se rozvíjelo na velmi exponovaném pomezí střední a východní Evropy a bylo nuceno žít v neustálém kontaktu se světem pravoslaví a katolicismu, světem baltského pohanství a stepních etnik.
S Přemyslovci je spojeno sedm kultů domácího původu: knížete Václava, pražského biskupa Vojtěcha, sázavského opata Prokopa, šumavského poustevníka Vintíře, kněžny Ludmily, svatojiřské abatyše Mlady a abatyše pražských klarisek Anežky.
Kniha zachycuje osudy českých Němců, kteří svůj život v kritických chvílích spojili s osudem Československa. Někteří zůstali, někteří odešli. Svému přesvědčení a „své republice“ však věrni zůstali.
